Tento týden byl ve znamení očekávaného vítězství áčka, očekávané porážky béčka a šlágru kola v šesté třídě. V této soutěži totiž nastoupilo naše céčko proti Olympu a na naší straně bylo plno hráčů, kteří v tomto Policejním sportovním klubu hráli. A jedna perlička netýkající se klubu, ale stojí za zmínku. V tomto týdnu si v dresu PSK Olymp ve 4. třídě opět po cca 10 letech odbyl restart Pavel Krošlak. Pochopitelně restart vítězný a bez ztráty setu!
TJ Sokol Petrovice „B“ vs. SK RTTI Poplatky.com „A“ 1:10
Utkání se hrálo pár kroků od mého domova, tak jsem se přišel na kousek podívat. Káfa předem hlásil, že v tomto týdnu nemůže v úterý a ve čtvrtek a lup ho! Utkání vyšlo na úterý. Už to vypadalo, že bude muset nastoupit někdo z béčka. Díky vyjednávacím schopnostem Alice nakonec áčko nastoupilo s Honzou P., který avizoval, že úterky jsou pro zápasy tabu. Ale nenechal tým ve štychu a přišel nahradit Káfu! To se velmi cení! A všichni doufáme, že si ještě pár zápasů zahraje.
Odbyl si výbornou premiéru v novém dresu. V deblu s Martinem si asi zahrál trochu víc, než očekával a bylo z toho nervy drásající utkání na pět setů. V prvním setu naši prohrávali už 6:9 a 8:10 a přesto vyhráli 12:10, pak to bylo jako na houpačce: druhý set vyhráli domácí, třetí zase naši a čtvrtý opět domácí. V pátém setu se opakovala situace z prvního skoro na vlas stejně. Naši opět prohrávali 6:9, ale nakonec vyhráli 11:9. Domácí byli na ručník.
Honza s Danem přes pomalejší rozjezd v prvním setu v dalších třech nezaváhali a celkem v pohodě zápas vyhráli.
V prvním singlu jsem vlastně letos poprvé viděl na vlastní oči opět hrát Dana. Možná jsem měl být i při jeho prohraném pětiseťáku na Orionu. Třeba by to bylo v normálu. Já Dana zatím neviděl se trápit, vždy to je na tři sety a v rychlém tempu. Nejinak tomu bylo i v prvním zápase v Petrovicích. Ale asi na té mojí přítomnosti něco bude. Jen jsem odešel po prvních čtyřech singlech, už to zase Dan v dalším zápase natáhl na pět a ve třetím na čtyři sety! Nutno poznamenat, že vítězné.
Martin na dvojce ve svém prvním zápase celkem jednoznačně přehrál mladého útočníka. Já na balkoně jen trnul, kdy se soupeř ohradí proti Martinovým servisům. Se shora to je ještě šílenější než z pohledu úrovně stolu.
Honza P. (kurňa budeme muset nějak ty soujmenovce začít rozlišovat) svým soupeřům v každém zápase „věnoval“ první set, aby následné tři bez problémů zvládnul. Má špičkový servis, díky kterému se podařilo v deblu stahovat náskoky soupeře. A v singlu to ještě umocnil. Pozorně jsem se z balkonu díval, jak to hraje…
Honza A. začínal se soupeřovou žebříčkovou jedničkou, která v deblu předváděla úžasné a přesné údery. Po prvním setu mi nebylo dobře, Honza prohrál 4:11. Soupeř byl na koni, jenže on neví, že Honza je ohromný bojovník! Sice nemá natrénováno, ale vždy to urve ohromným nasazením a bojovností. Vyhrál další tři sety a určitě mu pocit z dobrého výkonu nezkazil ani bodík, který čestně věnoval soupeři ve svém dalším utkání.
Áčko je stále první a doufám, že už toto místo neopustí.
SK RTTI Poplatky.com „B“ vs. AC Sparta Praha „G“ 7:10
Podle postavení Sparty v tabulce a předchozím výsledkům, byla rozhodně favoritem tohoto utkání. My nastoupili v nejsilnější možné sestavě, ale prostě Martin na všechno sám nestačí. Potřebovali bychom do béčka hráče, který v každém zápase udělá na 100% dva body a třetí klidně 50 na 50. Když to dá proti soupeřům z dolní části tabulky, tak my ty dva body dodáme.
Začalo to výborně, vyhráli jsme nečekaně oba debly. Patrik s Martinem své soupeře slušně vyškolili 3:0. Já s Jirkou jsme hráli také dobře. Třetí set nám ujel 13:15, ale ve čtvrtém jsme to kontrolovali.
Potom sice Patrik s Jirkou, kterému nebylo dobře, své singly prohráli, ale já a Martin jsme bodovali a bylo to veselé.
Můj soupeř byl takový divný morous, oproti ostatním mladíkům ze Sparty. Asi si na mě hodně věřil, zvláště po vyhraném prvním setu. Potom jsem to otočil a vedl jsem 2:1 na sety, když to přišlo. Ve čtvrtém setu jsem zkazil jediný servis za celý zápas a dočkal jsem se zdvořilého poděkování. Nevím, kdo to ty kluky v té Spartě učí. Vytočilo mě to zase tak, že jsem ten set nebyl schopný dohrát koncentrovaně. A začátek pátého byl ve stejném duchu. Na otočce to bylo 2:5, pak 4:8 a 5:9. Namistrovanec se už viděl vítězem, náskok v pátém setu byl velký a já se přiznám, že jsem byl odevzdaný! Jenže na tom pinčesu je zajímavé, jak vše může být najednou jinak. Měl servis a já možná náhodou bodoval. Stále jsem byl odevzdaný. Tím pádem uvolněný jsem dal dva servisy, které mi sežral, a rázem to bylo 7:9. Stále jsem byl odevzdaný, ale už né tolik. Další jeho servis a 8:9. Odevzdaný jsem už nebyl, ale odevzdaného jsem jen hrál. 9:9 – to už jsem zařval a zapumpoval si rukou sevřenou v pěst. Měl jsem dva servisy a po prvním opět přišla pumpa – 10:9! Po druhém už jsem jen ležérně s výrazem: „nic jiného jsem ani nečekal“ šel hošanovi podat ruku – 11:9. Byl trochu na mrtvici. Možná jsem mu měl říci „prosim“, ale to bych mu zase musel vysvětlovat, že to je ještě odezva za jeho poděkování za můj zkažený servis. Ale to bych vypadal jako Pacner, blahé paměti, který jednou ve 3. lize porazil Zábranu a když si podávali ruce, tak mu z ničeho nic Pacner řekl jen: „a to máš za to“. Akorát nikdo nevěděl za co…
Martin si hrál stále to svoje a lehce kluky sparťanský přehrával. Trochu si šintnul ve třetím zápase a po vedení 2:0 nakonec musel vítězství urvat v pěti setech. Už v tu dobu mi bylo jasné, že zápas skončí 7:10. Nemýlil jsem se. Patrik s Jirkou se snažili (oba), bojovali (oba) a nadávali (jen Patrik), ale nebylo jim to nic platné.
V závěru si ke mně na lavičku přisedl asi nejsympatičtější ze soupeřů, pozoroval Patrika u stolu a povídá mi: „Já toho pána znám z nějakých billboardů, že?“ a pak zase chvíli koukal a říká: „On je hrozně podobný tomu herci Mádlovi!“ Tak s tímto názorem jsem se ještě nesetkal. Aleš Háma to jo, ale Mádl?
Alespoň trochu úsměvná tečka na nepovedeným večerem.
SK RTTI Poplatky.com „C“ vs. PSK Olymp Praha „D“ 10:6
Ač nemohu hrát za céčko, tak jsem byl přítomen na celém utkání. To jsem si prostě nemohl nechat ujít! Šmiknout Olymp! Za nás nastoupili: Radek, Ivo, Tomáš a Štěpán. První tři jmenovaní také za Olymp hráli. Soupeř přišel ve třech a podle celkového vývoje to možná byla klika. I když třeba by ten čtvrtý nominovaný neudělal ani bod a vyšlo by to nastejno, jen s tím rozdílem, že by se nekončilo v devět, ale později.
Byl to nervák až do konce. Po druhé rundě to bylo 5:5, na začátku třetí soupeř dokonce vedl 6:5, ale tím to naštěstí skončilo! Všichni tři hráči by mi naprosto seděli a troufám si říci, že bych je všechny porazil. Trávař byl neškodný úplně, útočník s polským jménem absolutně nepozná spodní rotaci od nárazu a Michala znám velmi dobře ještě z doby, kdy byl můj spoluhráč.
Protože za céčko hrát nemohu (a jak bych rád), tak jsem byl nápomocen alespoň radou. Radek a Ivo moje rady přesně dodržovali a neprohráli. Tomáš se také snažil vše dodržovat, jenže on dělá moc nevynucených chyb. Těch zkažených servisů! Buď ho zkazí na 100%, nebo dá takový servis, že soupeř i kdyby nechtěl, musí míček ukončit. Tam je, Tome, velká rezerva! Oba své zápasy prohrál po pětisetových bitvách v koncovce pátého setu. V obou případech vedl, ale závěr byl strašidelný. Štěpán se velice snažil, ale nejenže tam chybí léta nehraní, ale navíc ještě není fit po úraze achilovky.
V šesté třídě jsme zatím první bez porážky společně s HAMREM a El Niněm. To budou oba velmi těžcí soupeři. HAMR je kromě „Sprosťáka“ ve stejné sestavě a Niňo jsou mladí kluci, kteří jdou stále nahoru.