Bohužel se nás sešlo opět málo, o to víc jsme si zatrénovali. Po obligátním rozehrání jsme dali každý 21 setů. Střídali jsme se po třech setech. Bylo to náročné, ale všichni jsme to vydrželi! Vypotili jsme litry potu. Škoda, že jediný, kdo chtěl tyto litry po tréninku doplňovat, byl Martin. Ostatní se nepřidali, což považuji za jejich obrovské mínus!
Do vedlejší tělocvičny chodí od osmi večer nějaká parta žen, která chce evidentně při hudbě zhubnout. Akorát jsem dosud netušil, že čím hlasitější hudba, tím větší hubnutí. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit, proč jim ta muzika musela tolik řvát. Uvidíme, jak moc to bude vadit při zápase. Aby se nám nakonec nějaký otylý soupeř neroztančil!
Tajemný „MT“ se opět neukázal. Sice nám poslal tajnou zprávu na pergamenu, že se dostaví, ale až prý vyndá ježka z klece, tedy kolem 22té hodiny. Hrozně se divil, když mu bylo dáno na vědomí, že v tuto hodinu už budeme spokojeně usínat v postelích doma. Rozmrzele prohlásil, že to je domluvené od 18,30 do 22,00 a tak tam přeci být musíme. Budeme si ho muset vzít do parády. Postavíme ho za stůl, my se budeme střídat pěkně po 20 minutách a jeho tam necháme trdlovat od půl sedmé do deseti. Uvidíme, co potom bude říkat, tedy jestli vůbec bude něco říkat.
Ono se ve čtyřech na dvou stolech nedá trénovat 3,5 hodiny. Jo až nás tam bude všech devět a budeme se střídat, to bude něco jiného. Nebo až bude mistrovský zápas!
Příští týden nás čeká první utkání v soutěži. Hrajeme doma s týmem, který má podivný název: KST OK1OBO Praha. Zní to jako nějaká šifra, tak uvidíme, jak se nám je podaří „rozluštit“ za stolem.
Mecenáš slíbil, že nás přijde podpořit jako divák. Tak snad dorazí s dobrou náladou, vuvuzelou a s prémiemi za vítězství v kapse!