Četl jsem v Reflexu krásný článek z pera novináře Bucherta. Mluví mi z duše a tak jsem neodolal a zveřejňuji ho i zde.
Přestaňme už skuhrat, byli jsme před Zemanem a Babišem, budeme i po nich
Viliam Buchert, 18. listopadu 2016, Reflex
Nechápu to. Přestože naše země si užívá už 26 let svobody a demokracie (což je nejdelší podobná nepřerušená doba v její historii), nekonečné skuhrání, že je svoboda a demokracie v ohrožení, spíše sílí. Ukázal to i další 17. listopad. Proč? To už internet, sociální sítě, propaganda ze všech stran a spiklenecké teorie natolik rozvrátily naše myšlení? Místo abychom si skvělých vymožeností užívali, sami se trýzníme.
Když známý český historik a politik František Palacký nemohl prosadit své vize o uspořádání státu na žádné úrovni, alespoň je v roce 1865 sepsal do pojednání „Idea státu rakouského“, které obsahuje i proslulou větu „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm!“
Každý si může říci a dělat, co chce a jak chce, protože se to smí, važme si toho. Jednoduše: „Byli jsme před Zemanem a Babišem, budeme i po nich“.
Silná demokracie dokáže nakonec „semlít“ i ty, kteří ji chtějí omezovat. Česká demokracie je silná, ne že ne, i když každý říká v podstatě něco jiného a mnozí naznačují, že je ve vážném ohrožení.
Ve skutečnosti ale nikdo nechce zpátky „na Východ“, je jedno že tím Petr Pithart, Tomáš Halík, Karel Schwarzenberg či Michal Horáček straší. Jsou to jen politické hrátky a řeči. Jsme Západ a všichni to ví. Do putinovského Ruska se z Česka nikdo nestěhuje, ani ti komunisté. Co by tam dělali? Dávno by museli držet pusu. Ví to i oni, jen dál melou nesmysly o socialismu.
Rusko a Čína jsou vlivné, silné a někdy hodně agresivní. Je potřeba s nimi ale obchodovat, ovšem nevyzařují žádné ideje, nepřenášejí myšlenky, na kterých se dá u nás stavět společnost. Byznys proto nechme byznysu, dalajlamu dalajlamovi.
V nejvýznamnější státní svátek roku, 17. listopadu, si někdo zakřičel, jiný demonstroval, nebo svůj názor vyjádřil v tichosti pouze tím, že zapálil svíčku na počest těm, kteří něco pro naši svobodu udělali.
Ano to je svoboda a demokracie.
Že nějaký politik někde něco řekl, co se nám nelíbí? No a co? My můžeme jeho názor vyvracet i převracet jak chceme. Že takového politika nechceme ve funkci? Že ho nesnášíme? V pořádku, od toho máme volby a ty rozhodnou.
Vás fakt vzrušuje, že Jiří Ovčáček napíše na obranu prezidenta na Twitter za den 10 zpráv? No a co? Číst to nemusíte. A pište si je taky.
Taky nemusíte jíst koblihy a párky Andreje Babiše. Kupte si jiné, pokud vám vadí. Máte možnost. Stejně jako nemusíte číst jeho noviny.
Že nějaké médium něco napsalo a odvysílalo, co se vám nelíbí? No a co? Vy se tím fakt v životě řídíte? Vy podle toho žijete? Můžete přece napsat a říci, co chcete, veřejně to kritizovat, nebo někdo napíše něco jiného, co vám konvenuje.
Když přijde Babiš, přijde i AntiBabiš. Když bude Zeman, bude i AntiZeman. Pokud přetrvá Kalousek, přetrvá i AntiKalousek. V tom je síla demokracie, ne její ohrožení. No jistě, někdo u toho lže, jako když tiskne. Jenže i to k té demokracii a svobodě patří.
Že vy takové lidi nechcete? A nechcete a nechcete? Správně. Vyberte si jiné. Na rozdíl od Ruska či Číny můžete, jak je libo. To nám zatím (naštěstí!) ani Evropská unie nenařídí a nezreguluje.
Češi mají vynikající schopnost všechno rozstřílet v diskusi na kusy a přitom nevytáhnout skutečnou zbraň. Udělají to slovně. To je přece skvělé! To je Západ! To není Východ!
Takže i 17. listopadu jsme si vyslechli všemožné názory a dokázali jsme je v klidu přežít. Byli jsme před Zemanem a Babišem, budeme i po nich…