V úmorném vedru se v sobotu 19. července uskutečnilo další tenisové utkání stolnětenisových legend. Tentokrát se podle dohody hrálo podle požadavku minulých vítězů. Takže volba povrchu a míčů byla jasná. Žádná hala v antukové sezóně a žádné tréninkové míče Tretorn. Prestižní utkání se konalo na antuce v krásném prostředí tenisových kurtů v Kobylisích a hrálo se s míči Wilson. Pepa Zábranský donesl míče Wilson Australian Open, jenže Luděk Laboutka vytáhl svoje Wilson US Open s tím, že to jsou jediné možné míče pro akci takového věhlasu. Pepa srazil poslušně podpatky s tím, že kapitán se musí poslouchat!
Dvojice Milan Orlowski – Jindřich Panský se těšila, že se jí podaří odveta za minulou porážku, která se uskutečnila v hale na tenisovém koberci. Jenže Pepa s Luďkem jsou rození antukáři a tak byli jasnými favority.
Hráči a organizátoři měli sraz v jednu po obědě a i když všichni hráči vypadali, že se jim na kurt moc nechce, zvládli to a ve 14 hodin nastupovali k rozehrávce na sluncem rozpálený kurt. Kolem kurtu, pěkně ve stínu stromů se rozmístili diváci. Mezi nimi jsme mohli vidět věrné fanoušky Milana a Jindry, Vlada Mika a Karla Truhláře. Dalšími diváky byli mimo jiné rodinní příslušníci hráčů, Patrik s dcerou Valinkou a já. Před vlastním zápasem se hoši vyfotili s odhodlanými výrazy. Proběhlo losování prvního podání a mohlo se začít.
Už od prvních úderů bylo přítomným divákům jasné, že sen našich mistrů Evropy zůstane nejspíš opět snem. První set trval půl hodiny a skončil vítězstvím Luďka a Pepy 6:2. První game si dvojice O+P vybojovala za stavu 2:0 a druhý za stavu 5:1. Druhý set byl na vlas podobný, pokud jde o konečný výsledek. Jen první game Milan a Jindra urvali až za stavu 4:0.
Celý zápas, původně snad dohodnutý na dva vítězné sety, netrval ani hodinu. Po odehrání dvou setů však Milan s Jindrou prohlásili, že si přeci nepřišli zapinkat jen na hodinku. Trvali na tom, že se bude hrát ještě třetí set. Přesvědčili nakonec Luďka s Pepou, že se třetí set musí odehrát. Milan důvěrně sdělil divákům, že soupeře teď dostanou na fyzičku.
Je pravda, že Pepa nepůsobil zrovna svěže. Propocený až do ponožek si po sednutí na lavičku těžce oddechl. Luděk však vypadal stále stejně jako na začátku utkání. Následovala malá úprava kurtu, bylo nutné ho alespoň trochu pokropit. Úvod třetího setu chviličku vypadal, že by mohl mít Milan pravdu. Napovídala tomu dosud nevídaná věc. Pepa za stavu 2:1 prohrál svůj servis a bylo rázem 2:2. Ale byla to labutí píseň Milana a Jindry – třetí set opět 6:2.
I přes jednoznačný výsledek se diváci ve stínu stromů bavili tenisem, který nepostrádal dlouhé výměny, které byly většinou takticky vedené ze strany Milana a Jindry přes Zábranu. Lábuse se totiž báli. A měli proč, Luděk byl na kurtu naprosto jednoznačná jednička a ostatní aktéry převyšoval nejen svými centimetry. K vidění byly však i klasické deblové výměny u sítě, kde Pepa s Luďkem většinou excelovali. Našlo se místo občas i na nějakou tu decentní legrácku, na které jsme zvyklí z exhibic Milana a Jindry. Ale celkově byl zápas opět veden velice prestižně.
Velká bojovnost a zaujetí pro hru zdobila všechny čtyři aktéry. Ostatně právě tito hráči svoji příznačnou bojovnost dokazují i za zelenými stoly. Známe je všichni a víme, že žádný zápas pro ně není ztracený.
Při závěrečném posezení u plných stolů a zapadajícího slunce se všichni účastníci shodli na tom, že to bylo vydařené odpoledne, které bude nutné zase za rok zopakovat. Společně s Patrikem jsem předal vítězům i poraženým věcné ceny a pamětní listy. Při konzumaci připravených dobrot se dlouze probíraly pinčesové drby ale i fakta, zabrousilo se i na problematiku odebírání občanství některým sportovcům.
Druhý ročník Poplatkožrout Cupu je minulostí a všichni se budeme těšit na třetí ročník. Budeme se snažit vyšperkovat hlavní utkání nějakým zajímavým předzápasem.
Na tomto místě musím hlavně poděkovat Patrikovi Nacherovi za finanční podporu celé akce. Bez jeho nadšení by otázka, která dvojice je lepší, byla stále jen v oblasti spekulací. Poděkování samozřejmě patří i manželům Gabrielovým za to, jak se o všechny aktéry a hosty perfektně postarali svým občerstvením.