V sobotu 25. března náš sportovní klub pořádal velkou společenskou akci pro členy a jejich hosty. Snažil jsem se zmobilizovat členy oddílu, aby se zúčastnili, abychom tak vyjádřili sounáležitost ke sportovnímu klubu. Naposled jsem na tomto večeru s hudbou a tancem byl asi před třemi roky společně s Alicí, Patrikem a jako host tam byl Ňéma. Tehdy jsme se dobře bavili a Alice skoro rozbila tombolu! Odvážela si náruč výher včetně elektronického švihadla.
Nakonec nás bylo šest a pět manželek, takže za pinec 11 lidí. Byli to hlavně kluci z áčka. Ale když to vezmu podle základů soupisek, tak byla zastoupena všechna družstva: Petr J., Míla (áčko), Petr K., Martin R., Honza (béčko) a já (céčko). Takže dobré.
Hrála hudba, tancovalo se, byla dvě vystoupení, jedno taneční a jedno akrobatické. Martin si nakoupil v improvizovaném baru a přišel nadšený, že tam mají ceny jako za socíku!
Také jsme si vyzkoušeli střelbu z luku za dohledu členů oddílu lukostřelby. Vilém Rybka Tell a Robin Míla Hood tam byli se svými družinami.
Vilém Rybka Tell se pekelně soustředí
Příprava Robina Mildy Hooda. Trochu problém s rukama!
A střílí Robin Milda Hood! Členka jeho družiny za ním kontroluje mířidla.
Robin Milda Hood se evidentně bojí, zato Vilém Rybka Tell zůstává klidný!
Velký učitel Rybkovy družiny a jeho udivený výraz: „Proboha, toho k tomu nepouštějte!“
Celý večer vrcholil očekávanou tombolou. K prodeji byly vydány lístky barvy růžové a modré zhruba ve stejném množství. Při vlastním losování to však vypadalo, že modré lístky jsou ignorovány. Losovaly děti z průhledné nádoby a těm se evidentně líbila barva růžová na rozdíl od modré. Děti nevyslyšely ani výkřiky z našeho hloučku, odkud se ozývalo skandované: „My chceme modré, my chceme modré!“.
Pan předseda vlastnoručně prodává lístky do tomboly
Já si však nemohu stěžovat. Konečně vím, jaký adrenalin zažívala Alice. Zakoupil jsem 14 lístků a šest z nich bylo výherních! Jednu výhru získal ještě lístek Martina. Ale stejně jsem byl žabař, u nohejbalistů byl pán, který si odnesl cen snad dvacet.
Vyvrcholením byly ceny věnované předsedou SK a byly to pobytové kupony do naší Starťácké chaty v Peci. Termíny byly letní i zimní a od dvoudenního po týdenní. Ale na tyto ceny jsme nedosáhli. Martin si stále přál vyhrát několikrát avizované gumičky do vlasů, ale nepohrdl by prý ani natáčkami na vlasy…
Konstatovali jsme, že večer byl povedený a jen škoda, že si sem nenašlo cestu víc pinkálistů. Ale to platí i o jiných sportech klubu. Kde byly naše volejbalistky?