Áčko odložilo zápas proto, nemělo dostatek hráčů. Jenže to samé se opakovalo o týden později, takže musel nastoupit Honza A. Béčko hrálo infarktový zápas ve Slivenci proti hlídači pravidel, ale jen těch, která jsou výhodná pro něj. Céčko také odkládalo a hrálo až první týden v lednu. Déčko hrálo v dokonce dva zápasy v jednom týdnu.
SK START Praha A vs. SF SKK El Niňo G 1:10
Utkání bylo po dohodě se soupeři odloženo na týden před Vánocemi. V řádné době utkání byl totiž k dispozici jen jeden hráč! Protože v podstatě o nic v utkání s druhým týmem soutěže nešlo, a i o týden později byli ze základu k dispozici jen dva hráči, zahrál si i Honza A., který tak vyzkoušel náročnost 1. třídy. Hlavně jsme však utkání využili k tomu, aby letošní marod Petr J. odehrál celé utkání i za cenu toho, že bude hrát na „půl plynu“. Je to takové pravidlo v soutěžním řádu. Hráč základu, který do 31. 12. příslušného roku neodehraje alespoň jedno celé utkání, musí být pro druhou polovinu soutěže vyřazen ze základu na poslední místo soupisky. Tím by se posunul Martin do základu áčka a béčko by přišlo o rozdílovou posilu. Petr se zachoval „klubisticky“, před osobními ambicemi dal přednost celému klubu a utkání odehrál celé. Tam je navíc podmínka, že nesmí střídat a nesmí kontumovat třeba jeden set v zápase. Prostě musí hrát celé utkání a všechny jednotlivé zápasy v něm. Paradoxně to byl on, který uhrál čestný úspěch týmu a mohl přidat i druhý, kdyby ve svém utkání proti hráčce soupeře nenastupoval moc opatrnicky. Stav 0:2 dokázal srovnat na 2:2 a v pátém prohrál v koncovce. Doufám, že ve druhé půlce už bude hrát častěji. Je to rozhodně pro tým potřeba.
Jak jsem psal, hrál Honza A, bojoval, jak je u něj zvykem ale uhrál jen jeden set. Po zápase říkal, že je rád, že si to mohl vyzkoušet, ale že na to prostě nemá. Debl hrál právě on se mnou, naše sehranost způsobila, že jsme proti vysoce favorizovanému deblu soupeře uhráli také set.
Nejlépe hrál Honza B., ale jeho nevyhranost po dlouhé pauze byla znát. Zvláště v posledním utkání, kdy s ukrajinským hráčem generálského jména Suvorov, hrál velice vyrovnanou partii a padl až v pátém setu. Po vyhraném prvním setu prohrál v koncovce druhého 9:11, a ve třetím dokonce 15:17. Jediným rozdílem oproti hře jeho soupeřů bylo tréninkové manko. Vždyť ti mladí kluci z El Niňa trénují každý den a ti starší určitě 3x týdně. Ale je vidět, že se Honza zlepšuje.
SK Slivenec A vs. SK START Praha B 10:8
S tímto soupeřem se potkáváme už řádku let a nikdy zde nebyly problémy. Jak málo stačí, aby se to změnilo. Jeden ze soupeřových hráčů, který přišel do Slivence před touto sezónou, „zavinil“ výměnu míčků pro naše domácí utkání dva dny před začátkem soutěží. Zřejmě kontroloval u soupeřů všechna data a zjistil, že máme napsané míčky, se kterými se sice mohlo hrát ještě v červnu, ale nejspíš za dva měsíce se tak zkazily, že na novém seznamu už nebyly. Jen jejich verze se švem. Tento hráč volal na všechny strany, že máme nepovolené míčky. Dobře, mohu uznat, že se snažil upozornit na porušení pravidel, ale tedy rozhodně se nemusel snažit mě to volat v sobotu večer a v neděli dopoledne. Naštěstí jsem byl prozíravý a nevzal mu telefon. Tak alespoň volal Mivojovi a Honzovi P. A vyprávěl to v herně Petrovic Martinovi, který se rozcvičoval a neměl náladu ho poslouchat.
Byli jsme v herně 20 minut před začátkem, vše bylo připravené, ale museli jsme čekat na soupeřova čtvrtého hráče. To nebyl problém, nikdy s tím problém nemáme, několikrát jsme již počkali. Zvlášť pokud si soupeři nehrají na neomylné frajery. Náš strážce pořádku a pravidel prohlásil v čas začátku zápasu, že jejich spoluhráč to určitě stihne do „těch 20 minut čekací doby“. Prohlásil to tak suverénně, že mě to naštvalo a naprosto klidně (nejen naši hráči, ale i někteří soupeři jsou svědky) jsem mu vysvětlil, že podle soutěžního řádu platí čekačka pouze v tom případě, že jeden z týmů není v počtu, ve kterém může nastoupit k zápasu. A protože slivenečtí byli ve třech, a to se již může hrát, čekačka neplatí. Dokončil jsem větu a „policajt“ vyletěl jak magor a začal v herně řvát, že to tak není. Byl rudý, skoro jsem měl strach, aby Slivenec nepřišel o dalšího hráče. Nevím, co dělal před listopadem 1989, ale vzhledem k tomu, že opět začal všem sdělovat, komu všemu zavolá a že „si to zjistí“, si mohu myslet cokoliv. Že na podobné výstupy nejsou ve Slivenci zvyklí potvrdil šéf domácích, který se nám po utkání za jeho chování omluvil.
To, že tohle utkání bylo zvláštní svědčí i to, co jsem ještě nikdy neviděl. Honzu A. znám už z doby, kdy jako mladíček přišel do Startu jako posila. Když tak nad tím přemýšlím, tak to může být 40 let! Za celou tu dobu jsem ho za stolem neviděl sprostého nebo jinak vytočeného. Naopak, vždy to byl člověk s vysokým citem pro fair play, nikdy nenadával soupeři a vždy byl neuvěřitelně klidný. A když se někdy zlobil, tak jen na sebe. A nikdy nevzdal žádný zápas. To vše je nutné si uvědomit, pokud chce někdo pochopit, co se asi dělo v tomto zápase. Honzu jsem poprvé v životě viděl u stolu tak vytočeného, že ukončil rozehrané utkání se slovy, že to nemá zapotřebí. Honza do té doby všechno vyhrál a hrál se soupeřovou jedničkou, která evidentně viděla to, že Honza musí být stále v tempu. Je to prostě jeho hra. No, a tak začal hru neuvěřitelně drobit. Po každém míčku si dal pauzu až moc dlouhou. Nechodil se utírat, to věděl, že nesmí, ale svůj servis zdržoval a když měl servis Honza tak vždy, když už chtěl náš hráč podávat, řekl „moment nejsem připraven“.
Utkání skončilo a bylo to takové hořké. Jediný, kdo od soupeře to evidentně těžce nesl byl jejich vedoucí. Tak jsme se začali převlékat pěkně v tělocvičně na pódiu. Já dohrál poslední utkání a byl jsem totálně zpocený. Někdo od nás, a nebyl jsem to já, se zeptal, kde se dá vysprchovat. Odpovědí nám bylo, že se máme vysprchovat až doma, že oni se tady nesprchují. Někdo z nás řekl, že dle Rozpisu je ale povinnost domácích zajistit místnost pro převlečení, toaletu a funkční sprchu. Protože domácí mají léta jen tu toaletu, zarazili se, uvědomili si totiž, že jim něco chybí. Najednou se sprcha objevila, ale ve druhém patře. A pokračovali: „Můžete tam jít, jestli chcete něco chytit. Sprchují se tam totiž Ukrajinci“. Nevím, jak by se tohle líbilo nějakým aktivistům. Jen je mi divné, kde je pan spravedlivý, který tak bdí nad dodržováním pravidel. Míčky ano, sprcha ne. Myslím, že zanedbávat základní hygienické potřeby v 21. století, je mnohem horší, než mít míčky, které nejsou na seznamu.
Teď už je asi nepodstatný ten výsledek. Prohrát 8:10 a ještě skončit o půl 11 v noci, je to nejhorší, co může být. Mohli nás mrzet oba prohrané debly. Honza B. neprohrál, o Honzovi A. jsem už psal. Jirka dal bod a já bez bodu. Už se těšíme na odvetu: Martin a tři Honzové. To bude nářez, a ještě by ten zápas mohl rozhodovat o bytí či nebytí Slivence v soutěži!
TJ Loko Vršovice G vs. SK START Praha C 5:10
Pro toto utkání byli, stejně jako v případě áčka, k dispozici jen dva hráči. Ano máme na soupisce dost hráčů z déčka, ale protože céčko stále jede na postup, tak i proti soupeři z dolní poloviny tabulky musí hrát základ céčka, při vší úctě k hráčům déčka. Se soupeřem jsme se dohodli na odkladu a utkání se odehrálo 3. ledna 2019.
Do utkání musel nastoupit Tomáš, protože jinak by dopadl jako Petr. Byl by vyškrtnut ze základu soupisky D, posunut na její konec a v C by si už nezahrál. Jeho spoluhráči byli: Patrik, Ivoš a Vašek. Nepředpokládal jsem žádné větší problémy při této sestavě, ale je to kulaté a jednoduché to nakonec nebylo. Ivoše jsem pasoval na kapitána týmu a kromě toho, že podepsal zápis a poslal mi výsledek, také připojil pár postřehů k utkání:
„Zdá se, že stejně jako vloni v páté třídě, i nyní v šesté, je patrná vyrovnanost týmů a záleží na momentální sestavě a výkonnosti. V průběhu zápasu nic nenasvědčovalo tomu, že hrají aspiranti postupu a sestupu.
Jak se později ukázalo, vítězství v obou čtyřhrách byla cenná. Že vyhrají Patrik s Vaškem, jsem čekal, ale ani my s Tomášem jsme se nedali, a i přes výpadek ve druhém setu urvali bod. Hlavně Tomáš hrál zodpovědně a takticky vyzrále, a to rozhodlo.
Bohužel, v dalším průběhu jsem zřejmě díky povánoční nedoléčenosti, hned prohrál první zápas, jež jsem měl vyhrát. A když i Václav, v nervy drásajícím zápase, o dva míčky v pátém setu prohrál, Tomáš také a pouze Patrik porazil travního seniora, bylo to 3:3.
V další rundě jsem se hecnul a nedal trávníkovi šanci. Zároveň si ale vybral špatnou chvilku Patrik a nechal se přeútočit mladším plejerem – 4:4. V dalším nervy drásajícím zápase však se dařilo Václavovi, Tomáš, přestože opět statečně bojoval, mladšímu, tomu, jež mne porazil, podlehl, a bylo to 5:5. Pak jsme ale řekli DOST!
Patrik rezolutně smáznul mladšího. Václav jejich dosud neporaženého v dalším nervy drásajícím zápase porazil o dva míčky. V souboji nejstarších hráčů obou týmů Tomáš chytrou hrou překonal trávník, a já jsem porazil, byť pracně, oba soupeře ze čtyřhry, bylo to 5:10, a mohli jsme si oddechnout a jít se klouzat. (Proč klouzat? Tady bych asi doplnil, že venku mezitím nádherně nasněžilo! – pozn. redakce)
Ještě krátké shrnutí: Kdyby Vašek chodil častěji, nemusely by to být takové nervy. Patrik si přenastaví robota, aby neztrácel zbytečně body v šestce. Tomáš velmi mile překvapil, má tu ruku zlatou. S novými potahy může být postrachem všech soupeřů. A já jestli zhubnu, tak snad taky. A závěr:
Z předzápasové, mezizápasové a pozápasové diskuze vyplynulo:
EVROPU a tradiční hodnoty si rozvracet nedáme!!!
SK Vršovice C vs. SK START Praha D 10:1
SK START Praha D vs. AC Sparta Praha M 0:10
V tomto týdnu se hrála dvě utkání. S Vršovicemi to bylo odložené utkání a se Spartou plánované. Obě utkání dopadla dle letošní tradice s tím, že s Vršovicemi se povedlo Petrovi uhrát čestný úspěch. Dobře hrál podle výsledků i Ferda, protože prohrál v koncovce pátý set prvního utkání a pak ve svém posledním zápase hrál sety čtyři.
Se Spartou to bylo jednoznačnější, kromě jednoho zápasu (Mirek) se všechny zápasy hrály jen na tři sety.
Hrozně se mi ale líbí to stálé nadšení pro hru našich hráčů v déčku. Stále se těší na další zápasy. Jen tak dál, věřím, že výsledky časem přijdou!