Tento týden měl být z pohledu všech týmů spíš takový odpočinkový, bez ambicí na vítězství. Všechny týmy hráli s papírovými favority. Takže áčko v 1. třídě vyzkoušelo na Kotlářce nového mladíka. Béčko oželelo účast Dáši a Martina. Céčko sice postavilo celkem silnou sestavu, vlastně nejsilnější možnou, ale z Běchovic jsme měli respekt. Déčko hrálo s Niněm plným natěšených mladíků. Nakonec jsme slavili dvě nečekaná vítězství.
SF SKK El Niňo Praha G vs. SK START Praha A 10:3
Áčko jelo na kotlářku bez mladíků z Benešova, protože mohou odehrát je 6 utkání v první půlce a musíme si je šetřit na jiné cápky. A protože měl kupodivu volno Káfa a protože jako hráč základu musí odehrát do 31.12. alespoň jedno celé utkání, tak jsme to splnili na Niňu. Já tedy věřím, že to nebylo jeho první a zároveň poslední utkání! Jako čtvrtý nastoupil Honza Šindelář. Pro něj to bylo pověstné vhození do „jámy lvové“. Před lety v Kostelci takovou úroveň nehrál, navíc ta herní pauza prostě musí být znát. Všechny zápasy prohrál 0:3, ale bojoval. Jeden bod zařídil pár Martin s Jirkou a další dva body přidal Jirka a tím se stává naším nejúspěšnějším hráčem.
TTC Klánovice D vs. SK START Praha B 2:10
Béčko jelo do Klánovic bez Martina a Dáši. Soupeř se pohybuje na čele tabulky. V okamžiku, kdy jsem dělal nominaci byl druhý. Nechtěl jsem dvě naše opory tahat takovou dálku, a tak si celé utkání konečně zahrál Jirka a já. V hale jsme zjistili, že soupeř nastoupí se dvěma trávaři!
Debly daly vzpomenout na dobu dávno minulou, kdy Radek hrával s Jirkou. Už když jsme debly hráli a já po očku sledoval vedlejší stůl, začalo mi být divné umístění Klánovic. Debly se vyhrály oba dva, kluci ztratili jeden set, já s Honzou žádný. Dobrý počinek, říkal jsem si.
V první rundě rozehrál svou školu perfektního pinku hlavně Honza a svého soupeře vyřídil ve třech setech rozdílem třídy. Radek se trochu bál prvního trávaře, ale zvládnul vyhrát ve třech setech. Je pravda, že zrovna tento hráč si s vlastní trávou moc netykal. Byl jsem zvědavý na Jirku, který skutečně na pálku nesáhl 1,5 roku. Nastoupil proti druhému trávaři, který to se svým potahem uměl o poznání lépe. Také mi hned Jirka sděloval, že soupeř má trávu, a že to nedopadne dobře. Jíra prohrával 1:2, ale najednou se zmátořil a pečlivou hrou nakonec slavil vítězství v pěti setech! Já jsem nastoupil asi proti nejstaršímu hráči v tělocvičně, ale zároveň hráči, který jestli něco uměl bravurně, tak to byl blok spinů soupeře. Až jsem se sám divil, když jsem zahrál poměrně dost (na mě) kvalitních spinů v zápase, ale soupeř je stihl krásně blokovat do všech stran. V průběhu prvních dvou setů jsem zjistil, že problém má s namotanými spiny, hlavně z mého bekhendu. A také příjem obyčejného servisu se spodní rotací do jeho bekhendu byl pro soupeře problém. Byl to ale boj, vedl jsem 2:1, pak 2:2 a hrál se pátý set. V něm jsem tahal stále trochu za kratší konec. V závěru však přišel klíčový zlomový moment. Prohrával jsem 5:8 a zkazil jsem servis. Soupeř mi poděkoval. Vy, co mě znáte víte, jak to nesnáším a považuji to za nesportovní. A také víte, že vzápětí mohou nastat dvě situace, podle toho, v jakém jsem rozpoložení. Buď mě to tak naštve, že ten zápas odházím, nebo mě to naopak nakopne. Naštěstí v Klánovicích nastala ta druhá možnost. Řekl jsem si tak to ne, tohle musím vyhrát a soupeře ztrestat. Neuvěřitelně mě to nakoplo – výhra 12:10 v pátém setu! Po první rundě tedy stav zápasu 6:0 pro nás.
V další rundě mašina Honza přidal bod sedmý a zase ve třech setech. Radek poprvé ztratil s lepším z obou obranářů. Opravdu to s trávou uměl, nedělal chyby a Radek prostě nevěděl jak na něj, i když set si uhrál. Jirka porazil v pěti setech blokaře opět drtivým závěrem v posledních dvou setech! Stejně v prvním zápase. Možná mu to trvá déle, než se rozjede, nebo mění taktiku. Já Jirkovi před utkáním říkal, ať si dá pozor na ten jeho perfektní blok po spinech. Jirka mi typicky pro něj odpověděl: „To mi nevadí, já stejně nespinuju“ a to měl pravdu. Soupeře udolal svou hrou přes kontry. Jediné, co si vzal z mých rad k srdci, bylo to, že podával se spodní rotací do soupeřova bekhendu. Svůj druhý zápas jsem prohrál, ale vlastní blbostí. Soupeř neměl žádný závěrečný úder a neměl čím ublížit. Dva lidé by měli radost z mé hry. Jeden upřímnou, že už není jediný a druhý obrazně řečeno. Když se před cca 40 lety hrávala na Startu Národní liga, vedl družstvo jako trenér pan Čížek a v týmu měl mladíka Jirku Hrona. Ten byl známý tím, že kazil servisy (ty svoje typické, nadhozené skoro tři metry) zásadně v závěrech ani ne setů, ale zápasů. A pan Čížek při takovém servisu se už raději nedíval. Takže stav 20:19 pro Jirku a má servis. Nadhozeno – netrefeno – pan Čížek zuří. Horší to bylo při stavu ve třetím setu, Jirka prohrává 19:20, ale má přeci servis. Nadhozeno – netrefeno – pan Čížek kolabuje.
A jak píši, včera by ze mě měli radost. Po vyhraném prvním setu jsem zkazil servis za stavu 9:9, ale ještě jsem pak míč alespoň uhrál. Ve čtvrtém setu jsem vedl 10:9 a zkazil servis. Po soupeřově servisu, který mimochodem on také zkazil, vedu 11:10 a co myslíte. Že přišlo, zkažený servis! 11:11, pak jsme se tahali po servisu, ale soupeř měl nakonec víc štěstí. Mezitím na vedlejším stole rozehrál Honza svůj další třísetový zápas, ale tentokrát to neměl tak jednoduché. Hrál s lepším obranářem a byl to ale přitom hrozně pěkný pinec mezi útočníkem a távařem. Honza spinoval, soupeř klasicky přes trávu vracel, zkrácení od Honzy, soupeř dobíhá, vrací na stůl, Honza spinuje, soupeř stíhá a vrací, a tak se to mnohokrát opakovalo. Opravdu pěkný zápas.
Radek dohrál celé utkání s blokařem, který však proti němu neměl co hrát. Radek forhendem nespinuje a bekoušem občas zahraje pěknou motaninu, a to fakt soupeři nevyhovovalo. Navíc, jakmile to trochu zvedl, přišla od Radka jeho typická pumelenice.
Takže jsme vyhráli, pro mě nečekaně. Myslel jsem, že třeba někteří hráči základu nemohli nastoupit a hráli náhradníci. Doma jsem se však podíval na soupisku a klánovičtí hráli v té nejsilnější možné sestavě. Nerozumím tomu, jak mohli být v jednu chvíli i první. A nebo jsme prostě my tak dobří…
SK START Praha C vs. SK SANK Běchovice A 10:5
Před utkáním jsem moc velkým optimistou nebyl i když dorazil na zápas Radek. Dalšími hráči v poli byli: Adam, Ivo a Daniel. Debly hráli ve složení Adam s Radkem a já s Ivošem. Kluci vyhráli, ale my se trápili. Myslím, že se herně s Ivošem v zápase nepotkáváme. V prvním setu jsem kazil, co se dalo, Ivoš byl neomylný. Ve druhém setu se to otočilo, mě vycházelo vše, dokonce i několik úspěšných spinů jsem poslal soupeři na stůl, Ivo se netrefil. Věřte nebo ne, ale takhle to bylo celý zápas! Po deblech 1:1.
V první rundě prohrál jen Ivo se soupeřovou jedničkou 0:3. Ta při hře jako jednička nevypadá, ale výsledky hovoří za vše. Adam bez problémů zvítězil na zadním stole. Začátek soutěže ho zastihl ve velice dobré formě. Opravdu hraje výborně, skoro to vypadá, že celou covid pauzu někde trénoval. Daniel nastoupil k zápasu trochu bojácně, první dva sety prohrál a hrál nějak opatrně bez útoku. 0:2 a já si říkal, že to bude špatné. Ovšem, co se stalo mezi druhým a třetím setem nevím, ale to, co Daniel předvedl ve zbývajících třech setech, to jsem neviděl. To byl úplně, ale úplně jiný hráč. Najednou útok střídal útok, soupeři poslal i několik spinů za sebou. Opravdu jsem si říkal, co se stalo, nepoznával jsem ho. Jen tak dál. Po první rundě jsme vedli 4:2. Radek hrál jako „déčko“ poslední svůj večer zahájil velice přesvědčivě. Soupeř v prvních dvou setech uhrál je pokaždé 2 míčky. Po prvním setu mi jen prsty naznačil, kolik to skončilo. Když nesměle potichu hlásil výsledek druhého setu, parafrázoval jsem našeho bývalého premiéra a volal jsem: „Neboj se, řekni nahlas, kolik to skončil, nestyď se!“. Byl to večer famózního Radka. Je pravda, že mu soupeři velmi vyhovovali. Jen drželi míček ve hře a většinou bez záludných rotací. A jakýkoliv vysoký míček, a že jich ze strany soupeřů bylo, Radek nekompromisně smečí ukončil. Tohle umí výborně. Neztratil ani jeden set. Dnes by snad rozstřílel každého, ale paradoxně jediný míček po smeči rozbil Daniel.
Ivoš po prohraném prvním zápase dostal důvěru pokračovat (za to mi po zápase poděkoval, chacha) a odvděčil se dvěma body. Ve druhém zápase napodobil Daniela, prohrával 0:2 a byl takový vláčný, ve třetím setu poposkočil a už to byl zase ten Ivo, který otočil zápas. Myslel jsem, že bude unavený, ale svého posledního soupeře smáznul 3:0. Adam po prvním vyhraném zápase prohrál po boji se soupeřovou jedničkou, ale udělal ten závěrečný, vítězný bod! Ve třetím Adamově zápase přišel zajímavý okamžik. Adam vedl na sety v pohodě 2:0 a hrál se set třetí. Celý průběh měl Adam pod kontrolou, v závěru setu vedl 10:8 a nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo utkání prodloužit. Soupeř snížil a v dalším míčku najednou Adam udělal, něco, čemu jsem nevěřil. Za tohoto stavu se rozhodl, že vytře zrak všem špičkovým stolním tenistům do 20 místa světového žebříčku. Nejspíš chtěl ukázat, že v páté třídě přeboru Prahy se hraje světový bekhendový topspin! Po dvou pincích se zapřel, snížil těžiště a sice ukázkově, ale nepřesně provedl výše zmíněný úder. Ale s takovou razancí, že být napojen na rozvodnou sít, rozsvítí půlku Prahy! 10:10 a pak už to nešlo, prohrál set 10:12. Naštěstí se rychle vzpamatoval a ve čtvrtém setu soupeř uhrál jen čtyři míče.
Radovali jsme se z prvního vítězství, ve které jsem stejně jako v případě béčka – to přiznávám – moc nedoufal.
SK START Praha D vs. SF SKK El Niňo Praha N 0:10
Tentokrát byl soupeř nad síly našeho déčka. Všechny zápasy skončily 0:3, jen Ferda si ve svém posledním zápase uhrál jeden set.