Tak to se docela povedlo. Áčko i béčko hrálo v jeden den vedle sebe na Pankráci s místní TJ. Mohli jsme fandit nejenom kolegům z týmu, ale i kolegům z vyššího (či nižšího týmu). Ono to ale vlastně moc nešlo. Hala na Pankráci je relativně malá a nedá se tam moc chodit od stolu ke stolu. Už jen to místo pro hráče, kteří nehrají je šílené. To, že se sedí na lavičkách, to by ještě snad šlo – ty jsou u nás také – ale před nimi jsou ohrádky, které tam zůstávají po tréninku kolové a jsou cca 30 cm vysoké. Buď musíme mít nohy zoufale přitažené pod lavičku, nebo se musí přehodit přes ty ohrádky.
Každé z družstev se stále potýká s nedostatkem hráčů. Někteří z nás hrají každý týden ve dvou týmech. Ivo a Honza A. stále marodí, teď čerstvě do stavu nemocných na měsíc zařadil Radek. Stále nehraje Helena a Patrik. Ten neustále vyjednává na Magistrátu. Jsem zvědavý kdy, jak a co domluví. Z jiného soudku. Pěkný článek napsal šéfredaktor Reflexu o těch zelených šílencích, kteří vymýšlí stále neskutečné voloviny, aniž by měli nějaké relevantní podklady. Oni to jen sluníčkářsky vymyslí, ale jestli je to realizovatelné, o tom už nepřemýšlí. Článek je ZDE
TJ Pankrác A vs. SK START Praha A 10:2
Pankrác se každý rok pohybuje na čele tabulky, jsou silní a my se letos budeme spíš soustředit na udržení 1. třídy. Po deblech to bylo 2:0 pro domácí. Debl Jirky s Martinem vypadal nadějně, kluci vedli 2:1, ale nakonec prohráli. Káfa hrál s Alexem poprvé v životě. Už to bylo limitující a navíc David nehrál od posledního zápasu v dubnu. On to tak praktikuje každý rok, ale jeho styl hry prostě vyžaduje trochu potrénovat. To většinou přichází až v průběhu sezóny. Hned v prvním singlu porazil Ňéma Slávu Budíka mladšího 3:2, pak hned ve svém druhém zápase dalšího soupeře 3:0. Jenže nikdo další se už nepřidal. Béčko bylo teprve v polovině zápasu a naše áčko se šlo už sprchovat.
TJ Pankrác D vs. SK START Praha B 10:6
To zase byl zápas! Přesně jako vloni. Však proti sobě stáli stejní soupeři. Nám i pankráckým chyběli nejlepší hráči. V našem případě byl chybějící Honza P. tím jazýčkem na vahách. Kdyby mohl nastoupit nejspíš bychom vyhráli. Takhle zase těsná porážka a konec někdy před půl jedenáctou v noci. To jsou nejhorší výsledky.
Já s Dášou jsme nastoupili proti stejným hráčům jako v loňské sezoně a zase prohráli. Zkušení spoluhráči Jirka s Radkem svůj debl vyhráli. Radek v dramatickém zápase s hráčem, který ho vloni šmiknul 3:0, bojoval pět setů, aby v koncovce prohrál 9:11. V následných dvou zápasech si spravil chuť a nemazlil se s tím – 2x výhra 3:0. Čtvrtý zápas byl podobný tomu prvnímu, tentokrát prohrál v pátém setu 12:10. Jirka vyhrál jeden zápas ze tří, ale je nutné napsat, že měl teplotu, takže to nebyl ten klasický kontrový Jirka. Já střídal Dášu, která opět nezaváhala a své soupeře deklasovala. První zápas jsem prohrál až po pěti setech, když jsem zase klasicky „zaspal“ v pátém setu začátek.
SK START Praha C vs. KST Vršovice A 4:10
Pamatuji si, jak před 10 lety náš dnešní soupeř naskočil do pražských soutěží. Tehdy se několik hráčů Lokomotivy Vršovice trhlo a založilo si nový klub. Hráli jsme s nimi ve skupině v následující sezóně a dostali nakládačku 10:1 a 10:2. Od té doby postupovali soutěžemi a dolezli na rok i do 4 třídy. Letos se snaží o návrat a tým mají docela slušný. Vloni jim postup unikl v play-off s Elizzou.
Oba debly jsme prohráli, já s Adamem po pěti setech a 12:14 v pátém. V první rundě jsem vyhrál jen já a Dan. Zbylé dva body přidal ještě Adam a znovu Dan. Soupeři hráli dobře. S vidinou toho, že teď máme problém s hráči, jsem jednomu mladíkovi, který nás celkem lehce porazil všechny, nabídl střídavý start do 4. třídy. Říkal jsem si, že to jistě uvítá. Chtějí do čtyřky postoupit, a tak by si alespoň vyzkoušel její úroveň. Pomohlo by to oběma stranám. Druhý den mi kapitán týmu napsal, že střídavku musí odmítnout. Důvodem bylo, že bude maturovat a určitě by to nestíhal.
SK START Praha D vs. TJ Zelená Liška C 1:10
V našem déčku je vše při starém: prohrává se a body dělá je Vikas. Z něho mám radost! Když květnu přišel s tím, jestli by u nás mohl hrát a já mu v prvním tréninkovém zápase dával velice lehce 3:0 několikrát za sebou, říkal jsem si, že to asi nepůjde. Jenže on byl hrozně natěšený a stále chtěl hrát. Říkal, že v Londýně hrál za nějaký klub, ale teď měl tři roky pauzu. Tak jsem s ním chodil hrát pravidelně každý týden a pak ho přesměroval ještě na kluky z déčka, aby té hry měl více. No a začátkem září mě už v jednom zápase porazil! Teď je oporou déčka a protože odehrál potřebný počet zápasů, požádal jsem o zařazení na žebříček a mohl ho tak dát na soupisku céčka. Určitě mu tam dáme možnost si soutěž vyzkoušet.