Áčko hrálo doma s prvním týmem soutěže, Střížkovem. Snaha byla, ale kluci museli hrát ve třech, a to se hraje špatně. Béčko přejelo Konstruktivu, kde Honza poprvé letos prohrál. Céčko opět zvítězilo systémem špatný začátek, famózní konec. Déčko opět odkládalo.
V sobotu proběhlo poslední loučení s legendou. Dopoledne vážné a smutné na hřbitově v Křinci, večer s úsměvy při vzpomínkách v Honzově oblíbené restauraci.
SK START Praha A vs. TJ Střížkov A 3:10
Na Střelák přijelo vedoucí družstvo skupiny a podle výsledku to tak vypadá. Jenže to je jen na první pohled. Náš tým byl nakonec jen ve třech. Opory Dan a Káfa nemohli nastoupit. Prvního sklátila nemoc a druhý měl již dlouho domluvenou jinou akci. Ještě bylo ve hře povolání mladíka na střídavý start Šimona z Elizzy, ale už podruhé to nevyšlo, protože musel plnit povinnosti v mateřském klubu. Povolat někoho z béčka nešlo, protože v ten samý den hrálo svůj zápas ve 3. třídě. Jirka a Martinové se sice snažili, nedali ani míček zadarmo, ale nešlo to.
Začátek soutěže byl velice nadějný, ale poslední čtyři zápasy jsme prohráli. Chtělo by to ještě jednoho stabilního hráče pro áčko. Zápasy nelze flikovat hráči z béčka. Výkonnost by na to samozřejmě měli, ale nemůžeme po nich chtít, aby hráli za dvě družstva. Škoda, že se zase „ztratil“ Alex. Trochu mě štve, že ani nedá vědět, zda chce hrát. Kdyby alespoň napsal, že na pinec kašle, tak budeme vědět na čem jsme.
KK Konstruktiva A vs. SK START Praha B 3:10
Myslím, že všichni hráči béčka hráli na Konstruktivě poprvé. Nevím, co říkali na herní prostředí, kdy se zápasy hrají na školní chodbě. Nastoupili jsme v sestavě: Dáša, Honza, Pavel a Milan. Do deblu s Dášou nastoupil Petr, který si chtěl vyzkoušet, jak mu bude držet noha po výronu na Braníku. A šlo mu to evidentně dobře, protože s Dášou debl vyhráli. Milan s Pavlem prohráli, takže 1:1.
Hned v první dvouhře nečekaně prohrál Honza. Myslím, že to mohlo být prostředím, ale hlavně tím, že nehrál debl a byl nerozehraný a ztuhlý. To se fakt blbě hraje. Pak měl ještě pětisetovou, ale vítěznou, práci s dalším hráčem. Poslední zápas vyhrál už lehce 3:0. Třetí bod věnoval soupeřům Milan. Pavel neztratil ani set a Dáša jeden.
TJ Sokol Stodůlky F vs. SK START Praha C 8:10
Další ze zápasů, kdy hráči céčka jakoby umírají, aby se najednou čile zdvihli a soupeři udělili lekci. Po deblech 1:1, pak Radek a Jirka vyhráli a posunuli stav na 3:1 pro nás. Adam s Helenou však nenavázali a rázem to bylo 3:3. Od šestého zápasu jsme začali tahat za kratší konec. To trvalo do zápasu č. 14. Ve druhé rundě vyhrál jen Jirka a soupeř vedl 6:4. Ve třetí rundě se to pěkně obrátilo. Jediný, kdo z naši hráčů prohrál byl po pěti setech Jirka, naopak zbylí tři hráči vyhráli. Stav byl 7:7.
V poslední rundě v prvních dvou zápasech vyhráli Radek a Jirka. Adam prohrál a Za stavu 9:8 pro nás šla hrát Helena proti Radkovi Stejskalovi, kterého znám a není to vůbec špatný hráč. Helena ho po prvním prohraném setu, následně přejela lehce 3:1, ve třetím setu Radek urval jen jeden míček. Kluci mi pak říkali, že to neustál psychicky, tedy v hlavě.
Jak to děláme. Kolikátý je to už zápas, kdy se vůbec nevyvíjí příznivě pro nás, a nakonec to bravurně otočíme!
SK START Praha D vs. TJ Sokol Stodůlky G odloženo
Tak pro déčko to měl být poslední zápas tohoto roku. Jenže soupeř požádal o odklad z důvodu malého počtu hráčů. Nikdo nezkoumal, zda tomu tak je či není, ale v rámci dobrých vztahů jsme na odklad přistoupili.
Je to druhý odklad za sebou, takže déčko si prodlouží podzimní část sezóny na úroveň skupin, kde je 12 družstev.
Poslední rozloučení s legendou
Dovolil jsem si Honzu nazvat legendou. Jednou z legend Startu určitě byl! Za svoji kariéru prošel 5 klubů: Spartu, Orbis, Kyje, Olymp a Start. Chybí mi dokonalé historické materiály, ale tvrdím, že ve Startu Honza strávil nejdelší stolně-tenisový čas.
Smutné sobotní ráno se celé vybarvilo do bíla. Tolik sněhu, co napadlo přes noc, Praha už pěkně dlouho neviděla. Některé reportáže tvrdily, že snad 15 let. Nevím, jestli ta totálně bílá krajina a bílé silnice měly vyjadřovat nějakou symboliku, ale den uložení Honzových ostatků do rodinné hrobky nemohlo mít krásnější ladovskou kulisu. Vzhledem k tom, že místo odpočinku bylo až za Nymburkem, vlastní cesta nebyla žádným medem. Vyrazili jsme s Radkem, jako zástupci klubu, v 9,30 hodin ráno. Stihli bychom to na 11 hodinu v pohodě. Po D11 jezdím na chatu od jejího vzniku a znám dokonale každý metr, a tak vím, kde se má odbočit na Poděbrady a dál na Jičín. Je to v místech, kde se přejíždí Labe a je tam nepřehlédnutelný velký lanový most. Jedem po celkem slušně upravené dálnici a Radek poctivě hlídá v mobilu trasu. Stále jsem mu říkal, že nemusí, neb do Poděbrad trefím. Nejednou mi řekl, že mu zmizel cíl cesty a mapy neukazují trasu, že jsme to museli přejet. Odpověděl jsem, že to musí být nesmysl, most bych musel vidět. Nesmysl to nebyl! Přejeli jsme. A o dobrých 20 km, takže návrat zpět, dalších 20 km a rázem jsme na tom byli časově „tip-ťop“.
Přijeli jsme 2 minuty po plánovaném začátku. Syn Honzy, Dominik, si vzal slovo, které prokládal úryvky z Honzových oblíbených písní, které hrály z reproduktorů po obou stranách hrobu. Nedá se popisovat celé to setkání, ale bylo to smutné a dojemné. Dominik si evidentně přečetl moji reportáž, protože v povídání citoval vyjádření všech pinkálistů, kteří vzdali hold našemu kamarádovi! Když Dominik mluvil o nás, o Startu, bylo to pro mě i Radka zvlášť dojemné. Honzova syna jsem obdivoval, jak to zvládal i když si musel několikrát vzhledem k dojetí dát malou pauzu. Pak jsme s Radkem položili u hrobu velkou kytku, kterou věnoval svému členu sportovní klub Start Praha!
Večer se rodina a Honzovi kamarádi sešli v restauraci Rangoli, kde Honza oslavil ve velkém stylu před 2 lety svoje šedesáté narozeniny. Za klub byli účastni Ňéma, Petr J., Patrik a já. Bylo připraveno plátno, projektor a notebook. Nejdříve se promítalo velké množství fotografií. Byly to obrázky jak z prostředí rodiny, Honzových výletů po ČR a Evropě, ale také z jeho stolně-tenisové kariéry. Fotky, které ani neznáme, fotky, které jsme vytvářeli my, Starťáci, na zápasech.
Následně Dominik pustil i pěkně sestříhané video. Skládalo se také z výše uvedeného, mimo pinčesu. Takové video prostě neexistovalo a o to víc mě mrzí, že jsme se na ty naše mobily netočili i při hře a vyráběli jen fotky. Mohli bychom mladým hráčům pouštět, jak třeba vypadá 100% bojovnost za stolem! Ve videu ale byla věc, která mě úplně vyrazila dech. Byl jsem překvapený, protože na to, jak jsem dlouho Honzu znal, tohle jsem nikdy neviděl. Honzu někdo natočil nejspíš na dovolené v nějaké zemi na jihu Evropy při tanci. Při sólo tanci!! Bez partnerky jsme mohli vidět jeho úžasné taneční kreace, které ale měly smysl a souzněly s hudbou. Opravdu úžasná podívaná. Dominik slíbil, že mi ten sestřih pošle a já se o to zkusím podělit.
Toto večerní setkání se neslo v úsměvném duchu, kdy se vzpomínalo na veselé příhody. Byl to příjemný vzpomínkový večer. Tak si to prý Honza přál.Na závěr ještě přidávám odkaz na reportáž od našeho bývalého spoluhráče, Tomáše Vystrčila, kterému jsem dal za úkol napsat reportáž ze zápasu. Pojmul to trochu jinak, ale v první polovině textu píše moc pěkně o Honzovi a o jeho tehdejších problémech se zády. Ve druhé části se věnuje hře dalšího našeho člena. Zábavné čtení z listopadu 2016 je ZDE.