V tomto týdnu áčko celkem nečekaně porazilo El Niňo. Béčko vyhrálo svůj zápas s nulou, soupeř byl ve třech a díky tomu si Milan s Honzou zahráli každý jen jeden zápas. A to spolu měli hrát debl, a ten také kontumačně vyhráli. Céčko odehrálo zase jeden ze svých dnes už „klasických“ zápasů. V průběhu se prohrává, ale finiš je nakonec vítězný.
Musím vysvětlit první dvě slova z nadpisu. V minulé reportáži, kdy jsem popisoval odchod legendy, jsem zmínil krásné vzpomínkové video na Honzu, které sestavil jeho syn Dominik. Zároveň jsem zalitoval, že nikdo nebude moci shlédnout úžasné Honzovy taneční kreace. Také jsem vyjádřil lítost nad tím, že sice máme plno fotek, ale nemáme žádná videa se hrou členů našeho klubu. A ejhle!!!
Domluvil jsem se s Honzovým synem a on mi poslal celé to video. Bohužel je skoro 3MB velké a přes úschovnu se to stahuje dost dlouho. Tak jsem si nechal od dcery vytvořit soukromý kanál na YouTube a video tam šoupnul. Zároveň jsem získal odkaz na video ze zápasu našeho áčka se Spartou 1.11.2021. Tam otec našeho hráče, Marian Melíšek, natáčel skoro všechny zápasy.
Nyní tedy máte všichni příležitost podívat se na vzpomínkové video na Honzu (ZDE). Jsou tam dva velice vtipné momenty. Jak jsem zmínil úžasná Honzova taneční kreace, za kterou by se nemusel stydět žádný učitel tance. Mimochodem podobné vlnění Honza provádí i u nahozeného prutu na rybách. Celé video trvá lehce přes 15 minut, kreace je v čase 2:45. Druhá vtipná situace je v čase 10:25 a je o tom, jak se spolu se synem snaží nalepit samolepku na auto. Resp. sundat samolepku z přenosové folie trvá skoro hodinu.
Druhé video ukazuje (ZDE) Honzovu herní kreativitu, jeho bojovnost, vytříbené údery, hlavně forhendový spin a také málokdy vídané gesto se zaťatou pěstí po vítězství! Tak podívejte. Nevěřím, že se najde někdo, kdo by se nechtěl podívat.
SK START Praha A vs. SF SKK El Niňo G 10:7
Opět jsme měli problém postavit čtyři zdravé hráče, které by navíc neomezovaly pracovní povinnosti. Káfa byl sice ochoten nastoupit, ale byl ten den někde u Olomouce. Za normálního stavu by se asi vlakem stačil vrátit, ale nechtěli jsme to riskovat, a tak se konečně podařilo dojednat s Elizzou, že nám pustí na střídavý start mladíka Šimona Petrtýla. A ještě, že se to povedlo, protože Káfa psal asi dvě hodiny před začátkem, že díky sněhové kalamitě nic nejezdí, jak má a je stále na Moravě.
Soupeřem bylo El Niňo, které bylo druhé a jehož soupiska budí respekt. Nepřišla sice jednička týmu, ale dorazil mladík, který je v Niňu na střídavý start ze Slaného. Překvapil nás nejen předvedenou hrou (4 body), ale i tím, že nám vyřizoval pozdrav od našeho dávného hráče Luboše „malého Čendy“ Vorlíčka! Malý problém nastal, když jsme zjistili, že z naší sestavy je Martin R. jediný pravák. To znamenalo jediné – dva leváci musí hrát spolu debl. Padlo to na mladíky Martina D. a Šimona. Trhat sehranou dvojici Ňéma s Martinem nemělo smysl. Tajně jsme doufali, že stav bude 1:1, ale reálně jsme počítali spíše, že oba debly prohrajeme. Mladíci se tam docela slušně motali, ale možná to bylo příčinou vyšinutí soupeřů z míry a vítězství našich mladíků. „Staříci“ využili svých zkušeností a zápas dovedli do vítězného konce. Zajímavostí bylo, že oba naše páry prohrávali shodně 1:2 na sety, ale závěry patřili jim.
V první rundě Martin D. prohrál s mladíkem ze Slaného 0:3, Čendova kopie (jak jsme si ho interně nazvali) ukázala docela slušný talent. Nakonec, hraje i 3.ligu za Slaný a má aktivní skóre 11:9. Šimon také prohrál, a tak body zachraňovala zkušenost. Po první rundě 4:2!
Až do konce zápasu se situace z první rundy opakovala. Každé kolo skončilo 2:2. Po třetí rundě to bylo 8:6 pro nás. V prvním singlu se rozhořel velký boj jedniček, našeho Ňémy a Čendovy kopie. Zvítězila Kopie v pěti setech a zápas začal být napínavý. Jenže oba naši Martinové své zápasy vyhráli a my slavili celkem nečekanou výhru!
Je vidět, jak důležitou roli hrají debly na začátku. Premiéru si odbyl Šimon, který sice v singlu nebodoval, ale podílel se na veledůležitém bodu v deblu!
SK START Praha B vs. SK Dolní Měcholupy B 10:0
Na zápas jsem se původně chtěl přijít podívat. Od rána mě však nebylo dobře, měl jsem teplotu, a tak jsem byl zalezlý doma v posteli. Mrzí mě to zvláště proto, že proti sobě nastoupila družstva, v jejichž základech by se ještě před několika lety potkaly dvě legendy Startu: Honza Adášek a Ríša Habrych. Já jen doufám, že někde v nebeské herně přerušili trénink – a že to spolu mydlí, na to můžete vzít jed – a bavili se nad uměním svých pokračovatelů.
Podrobnější reportáž zachránil v podstatě sváteční dopisovatel. Spíš dopisovatelka. Dáša mi poslala pár vět ze zápasu. Zde je její report:
První, co jsme všichni hned po příchodu opravdu ocenili byla, po absolutním a totálním vymrznutí na Konstruktivě, příjemná teplota na sportování. Velké díky Ferdovi!
Soupeř dorazil ve třech pár minut před začátkem a se slovy, že k nám jezdí všichni neradi, protože to nemá význam. Teda já si myslela, že v těchto soutěžích si člověk jede pro zábavu a dobrý pocit zahrát. A oni zatím jezdí všichni jen vyhrávat…
Sestavu jsme postavili s tím, že si s Petrem zahrajeme čtyřhru a já chtěla hrát tentokrát jen jeden zápas. Čtyřhru jsme si s Petrem zahráli až moc, po prvním snadno vyhraném setu, jsme to pojali až tak moc jako zábavu, že jsme prohráli další dva sety a pak jsme se horko těžko dostávali zpátky do hry. Obzvlášť když soupeři občas zahráli naprosto nechytatelné balonky. Vyhráli jsme, ale s lepším soupeřem by se nám to nemuselo nevyplatit! Shodli jsme se na tom, že příště přeci jen musíme hrát trochu víc zodpovědněji.
Milan mezitím vyhrál úplně v poklidu svůj zápas a pak už jen čekal, jestli přijel opravdu jen na jeden zápas. Já jsme vyhrála svůj zápas a musím říct, že soupeř hrál velmi příjemně a moc dobře jsem si s ním zahrála. To Petr hrál se soupeřem ze čtyřhry, který nám v ní svým prudkými údery, hlavně forhendem, dělal problémy a pokračoval v tom i s Petrem, kterého zamáznul z každého volnějšího balónku. Petr nakonec vyhrál díky tomu, že přitvrdil a soupeř neměl ty smeče přeci jen tak jisté.
Pak jsme šli s Petrem hned na další zápasy, ty už byly rychlé a bez problémů. Poslední šel hrát Honza svůj jediný zápas se soupeřem, který potrápil Petra, ale ukázalo se, jak působí hra na hru, protože Honza se svými tvrdšími údery nedal soupeři tolik šancí k jeho nebezpečnému smečování.
A tak jsem zase byli rychle hotový a kluci šli na karty.
Kluky z Měcholup znám dobře všechny a potvrzuji Dášin rozbor. Pokud se nestalo nic nového, tak i lidsky jsou v pohodě, zvláště Radek. A k tomu, že Honza a Milan hráli jen jeden zápas, se dá říci k povzbuzení obou, že si alespoň mohli připadat jako v Extralize. Tam se mnohokrát stane, že při výsledku 3:0 hrají všichni hráči jen jeden zápas. A to ještě třeba jeden tým má za sebou cestu z Chodova do Havířova.
KK Konstruktiva B vs. SK START Praha C 8:10
Tak nevím, co znovu říci k průběhu zápasu našeho céčka. To je stále stejná písnička. V tomto zápase kluci už prohrávali 5:2 a stejně otočili. Když jsem doma v on-line zápisu viděl, že soupeř je ve třech, říkal jsem si, že to bude rychlé. Ovšem nečekal jsem, že do té doby suverénní hráč páté třídy Dan, nevyhraje ani jeden zápas. Ivoš níže ve své reportáži zmiňuje video přenos. Nevím, jestli poprvé v historii pražského pinku, ale určitě poprvé v historii Startu se uskutečnil video přenos z rozhodujícího zápasu celého utkání! Jirka vysílal na vocapu videohovor. Bohužel závěr jsme neviděli, protože přenos skončil. Ivo níže vysvětluje proč. Je pravda, že už minimálně podruhé (možná potřetí) Ivo rozhodl zápas! Takže reportáž od něj, je asi nejpovolanější:
Na Konstruktivu na SPŠ Stavební na Ochoze jsme šli v sestavě: Jirkové, Dan, Ivoš. Nakonec jsme se ke stolům do školy dostali všichni včas, i když každý jinudy! S Jirkou P. jsme šli od metra spolu, díky dni otevřených dveří jsme vešli školní „vrátnicorecepcí“, přidělili nám dva mladé průvodce a byli jsme tam první. Vzápětí dorazil Jirka H., vchodem Autoškola s pomocí dalšího dobrodince. Správným vchodem nakonec dorazil je Dan, řekl, že doma zatím klid (vysvětlím: Dan se brzo stane tatínkem), a šli jsme na to.
Soupeři nás překvapili pouze tříčlennou sestavou. Ale nic dalšího nám neusnadnili. Čtyřhru jsme s Danem prohráli po vyrovnaných setech, bohužel jsme kazili více než oni, já trochu více než Dan. Po první rundě jsme prohrávali 4:2, díky dvěma kontumacím, a třem pětisetovým výhrám soupeřů.
Překvapilo mě, že Dan prohrál s jejich hráčem Černým, neviděl jsem ale proč, fandil jsem Jirkovi H. v souboji s jejich jedničkou Horákem, zápas hezký, konec o dva míče. Jirka P. bojoval trávařem Pellerem, ale též marně. Asi si prostě zvykáme na začátku na cizí prostředí. Ve druhé rundě Dan prohrál i s jedničkou (dobrý servis, oboustranný útok), Jirka H. se radoval z vítězství nad trávou, a já (pro mne překvapivě) zdolal bez ztráty setu jejich trojku. Stav 5:5.
Souboj trávařů vyzněl po třech nejtěsnějších setech pro soupeře, Jirka P. v nervy drásajícím zápase (dost prasátek proti němu) vybojoval pětiseťák nad trojkou, já šetřil síly a rychle prohrál s jedničkou. Po třetí rundě 7:7.
No a závěr? Po kontumaci jsme vedli, Jirka H. nás uklidnil devátým bodem s jejich trojkou, jejich jednička snížila na 8:9, a šli jsme s trávařem na plac. Souboj to byl velmi vyrovnaný, za zmínku snad stojí, že:
V prvním setu jsem z neznámých důvodů po stavu 10:10 zkazil dvakrát servis a prohrál ho. Ve druhém setu soupeř po prohraném bodu zničil míček. Já bohužel nadával po hranách jako dlaždič, ještě jednou se všem přítomným omlouvám. Tak to bylo vyhecované.
Třetí set jsem vyhrál též jen o dva míčky, ale začínal jsem si věřit. Ve čtvrtém jsem musel Jirku H. nehezky požádat o ukončení přenosu, neboť mne to rušilo. Sice jsem vedl, ale nedotáhl to do vítězného konce (T soupeře). V pátém jsem však měl asi lepší nervy a postupně jsem se odpoutával až ke konečnému vítězství! Považte, nad trávou! Konečný výsledek 8:10, další závěr pro nás, tentokrát o břicho. A mohli jsme jít domů. Toť vše.