Tentokrát zvítězilo opět lehce béčko, céčko remizovalo v Nuslích. Áčko prohrálo doma tím nejtěsnějším výsledkem. V naší hale však byla velká zima, neboť nefungoval kotel. Dva naši hráči, kteří milují teplo v souvislosti se svými bolavými zády, byli ve velké nevýhodě. Možná i proto byl výsledek takový, jaký byl. Déčko prohrálo i v solidní sestavě v Dolních Počernicích.
SK START Praha A vs. SF SKK El Niňo Praha F 8:10
Naše áčko opět v původní sestavě: Martinové R.+D., Roman a Ňéma. Ještě, než zápas začal přišla na vocap od Martin R. zpráva: „Je tu zima jak v Rusku“ a vzápětí: „Brrr, hrůza…“ a dva sněhuláci. V průběhu zápasu ještě psal Ňéma: „ZIMA! Stalingrad hadr…“ Tak jsem volal předsedu, co se děje. Řekl mi, že se rozbila regulace a kotel je vypnutý.
Následně byly trochu problémy se zápisem, když v naší sestavě chyběl Martin D., přitom výsledek zápasu tam byl. Po deblech klasika 1:1. Vyhráli mladíci Martin s Romanem a matadoři Martin s Jirkou prohráli. Od prvního singlu jsme tahali za kratší konec a soupeř byl stále o bod, dva před námi. Hned první singl prohrál Roman, ale pak už do konce zápasu ani jednou neprohrál. Martin D. s Jirkou své zápasy vyhráli a to byl poslední vyrovnaný stav.
Před poslední rundou byl stav 8:6 pro Niňo. Jirka prohrál se suverénem toho večera Jedličkou – 6:9. Vzápětí Martin R. a Roman vykřesali naději svými výhrami – 8:9. Martin D vstoupil do zápasu odhodlaně, příkladně bojoval, ale soupeř byl proti a vyhrál po pěti setech velké bitvy.
Znám Martina R. a Ňému a vím, že mají velmi rádi oba teplíčko, hlavně na svá záda. Jsem proto bohužel přesvědčený, že být v hale normální teplota a ne taková zima, zápas by dopadl jinak.
SK START Praha B vs. TJ Loko Vršovice C 10:4
Varoval jsem béčko na vocapu ohledně teploty v hale. A zase to bylo jinak. Ferda po mé pondělní výtce pustil kotel bez rozbité regulace na plný výkon, takže v hale bylo 34 stupňů!. Soupeř přišel ve třech, naši byli ve standardní sestavě. Dáša mi poslala opět malou odbornou reportáž. Zaujala mě zmínka o značném množství prasátek. Říkal jsem si: napnuli pořádně síťky? Tak a tady je pohled Dáši na zápas:
Úplně na začátku musím napsat, že tentokrát s námi domácí prostředí vůbec nehrálo. Všichni jsme dostali strašný množství prasat, chvílemi jsem se divila, že nikdo z nás nepoužil žádný sprostý výraz, při setu do 11 jich dostat 7-8 je prakticky nehratelné. Tak popisy zápasů budou hodně o prasátkách. Asi byla také klika, že soupeř přišel jen ve třech.
Debl padl na mě s Petrem. První dva sety byly v klidu, i když jsem cítila, že mi při zátěži není dobře, třetí jsme se jako vždy trochu přestali soustředit, a navíc ačkoliv se mi v něm povedlo zahrát pár vítězných míčků, věděla jsem, že je to špatný den.
To se naplno ukázalo hned ve dvouhře, nejen že jsem hrála špatně, se soupeřem, jehož styl mi opravdu nesedl, ale tentokrát jsem ani nebyla schopná sebrat síly na to, abych se s tím alespoň trochu poprala. Milan vyhrál svůj první zápas od jara (a bez tréninku) ve velkém stylu, vůbec nedal soupeři šanci. To Honza hrál infarktový zápas i když bojoval víc se svou nerozehraností a s prasátky.
Místo mě nastoupila Markéta, která hrála moc dobře, soupeři nic nedarovala, některé výměny byly úžasný, ale přesně jí chyběl ten kousek štěstí v podobě několika prasátek a větší zápasová rozehranost. Po takové pauze, co nehrála, se tomu nikdo nemůže divit, ale myslím, že bude stačit ještě několik zápasů a soupeři se by se měli začít bát.
Bohužel i Milana doběhla jeho absolutní nerozehranost a pár soupeřových prasátek. Petr hrál další pětisetový zápas toho večera, soupeř dobře sklápěl a kontroval a k tomu navíc ta prasátka. Pro Petra to bylo dost náročné, ještě že přišel na to, že je soupeř slabší v příjmu na forhendu.
Milana opět v prvních dvou setech dělilo od výhry několik prasátek a několik úderů, které by i jen trochu rozehraný dal na stůl, škoda hlavně druhého setu, třetí si už pak soupeř pohlídal. Honza se rozehrává a zápas od zápasu je lepší, i když soupeř hrál dobře a usklápěl toho hodně, tak některé Honzovi lahůdky byly nechytatelné, ale pro diváky pěkné pokoukání.
Petr začal zápas sice dřív než Honza, ale dohrával ho o dost později a bylo taky vidět, že mu soupeřův styl nevyhovuje, ale nevím, jestli bojoval víc se soupeřem nebo se vztekem z toho množství prasat, ale když místo snahy o první a zároveň závěrečný úder, zahrál na jistotu vyšší namotaný, tak soupeře jasně přehrával. Nebyl to tak jasný zápas, jak vypadá výsledek.
TJ Sokol Nusle E vs. SK START Praha C 9:9
Do Nuslí jsem jel rád, protože jsem zjistil, že jejich tým hraje Sláva Budík a na toho jsem se těšil. Mými spoluhráči byli: Radek, Dan a Jirka H. Ivoše jsem lámal také kvůli Slávovi, ale nemohl z rodinných důvodů. Nusle nastoupili ve slabší sestavě, než doposud hráli. Chyběli jim dva dobří hráči. Říkal jsem si, že by bylo škoda tady ztratit za této situace body.
Po deblech to bylo 1:1. Jirka s Radkem porazili lepší dvojici 3:1 a já s Danem jsme stejným poměrem prohráli. Ale vůbec jsme nemuseli! První dva sety jsme prohráli na výhody a zase jsem šílel z Dana. Dá dvě světové koule, vypadá při tom jak nabušený Číňan, ale vzápětí zkazí čtyři ty nejlehčí možné míče, a navíc je jak leklá ryba. To už bylo na Braníku v loňské sezóně (a stejná sestava).
Až do konce předposlední rundy jsme byli stále o jeden krůček před soupeřem a on dotahoval. Zlomové byly dvě situace. První byla ta, že Jirkovi tento zápas celkově moc nevyšel a uhrál jen jeden bod (Radek a Dan po třech). Že prohrál s trávařem bych mu nevyčítal. Má to jako Patrik: zjistí, že proti němu je tráva a je poloviční. Prohrál však se dvěma útočníky bez matroše. Minimálně jednoho by podle mě v domácí hale hravě udolal, né-li oba. A druhým faktorem byla moje porážka se Slávou! Jel jsem ho tam šmiknout, ale i přesto, že jsem vedl 2:1 (první set mi školáckými chybami utekl), nedotáhl jsem zápas do konce. Slávovi se blbě chodí, myslel jsem, že mu to budu hrát z rohu do rohu, ale nepustil mě do toho. Stále hraje stejný pinec jako před 50 lety, když jako mladík hrával u nás na Startu. První, na čem jsem si vylámal zuby bylo to, že přijmul všechny moje servisy bez problémů. Mohl jsem to kroutit, jak jsem chtěl, někdo jiný by mi minimálně 40% servisů nevrátil, Sláva NE! Všechny vracel bez problémů na stůl jako by se nechumelilo. Byl jsem poloviční. Musel bych hrát spiny na rohy, a na to nemám. Co jsem dal, to sklopil. A navíc je to zkušený chytrý lišák a věděl přesně co hrát. Prohrál jsem 2:3 a fakt mě to moc mrzelo. Zas na druhou stranu jsem to ale moc neprožíval, protože to byl Sláva. Po třetí rundě to bylo 7:7.
V poslední jako první nastoupili Radek a Dan. Oba, pro mě nečekaně, prohráli. Radek rychleji s hráčem, který má v podstatě jen bekhend. Sice dobrý, ale jen. Dan prohrál 2:3, když vedl 2:1. Hrál s hráčem, který umí hrát prudké drajvy po celém stole. Sice opravdu výborně (nevím, jak to trénuje), ale zase jen jeden úder. On celý tým soupeře byl složený z hráčů o jednom typu úderu.
Domácí vedli 9:7 a bylo na mě a Jirkovi abychom s tím něco udělali. A udělali jsme. Oba jsme vyhráli 3:0. Jirka přehrál Slávu. Tady nebylo co řešit, protože to byla přesně hra pro Jirku! Rychlé drajvy po celém stole do stran a na to Sláva neměl šanci reagovat. Já hrál proti trávaři a měl jsem trochu respekt. Pak jsem zjistil, že mi žere servis (trávou?!) a celkově jeho hra trávou byla trochu naivní. Takže také 3:0 a celkově 9:9. Možná mi přinesl štěstí Honza Hruška, který se stavil podívat na závěr zápasu.
Sokol Dolní Počernice A vs. SK START Praha D 10:3
K nováčkovi soutěže do Dolních Počernic jsme nejeli vůbec ve slabé sestavě: Karin, Dušan, Ivo a já. Vůbec jsem si nepřipouštěl nějaké komplikace, zvláště při pohledu na ELO soupeřů. Jenže zdání klame. Ivo mi v průběhu deblu, který jsme vyhráli, říkal, že za soupeře hraje jeho bývalý kolega z práce, který ho na firemních turnajích porážel. Už to nevěštilo nic dobrého. Po deblech 1:1, když Karin s Dušanem se smůlou prohráli v pěti setech.
V první rundě, do které dva hráče z deblu vystřídali dva noví singlisté, vyhrála jen Karin. My muži jsme všichni dostali shodně 3:0. Já prohrál s bývalým kolegou Ivoše a je pravda, že to hraje dobře. Takže stav 4:2.
Ve druhé rundě si od nás neškrtl nikdo, Ivoš potvrdil svoje vlastní slova o kolegovi z práce a prohrál s ním opět. Stav 8:2
Ve třetí rundě si Ivoš uhrál svůj jeden bodík, Dušan prohrál jednoznačně a já svůj zápas vzdal. Záda bolela a vidina zápasu hned druhý den v Nuslích udělalo své. Když jsem tak nad zápasem v autě při cestě domů přemýšlel, tak v Počernicích se zrodil tým, který v této sestavě by mohl hrát pátou třídu. Dva hráči na ní mají zcela jednoznačně a třetí je dobrým hráčem pro tuto soutěž. Myslím, že sedmou třídou projedou jako nůž máslem a postoupí. Ono to má možná trochu paralelu v době, kdy se do 6.třídy přihlásilo jakési SK Revatti a v základní sestavě se zastavilo až ve čtvrté třídě. Na hráčích Počernic je vidět, že to kdysi hrávali, ale měli dlouhou pauzu bez pinku, a proto ta nízká čísla v ELO. Teď se nejspíš dali dohromady a pojedou na postup. Jen oproti hráčům Revatti asi nebudou mít takovou bilanci: Honza Adášek 46:0 a já 35:2…