Áčko po hodně vzájemných zápasech konečně porazilo Stodůlky, což se cení. P/roti béčku nastoupil v řadách soupeře z Petrovic Ind, který pinec docela válí. Céčko jelo na horkou půdu Elizzy, kde se vyhrává těžce. Déčko díky tomu, že soupeř hrál ve třech má pěkně kosmeticky upravený výsledek.
SK START Praha A vs. TJ Sokol Stodůlky 10:6
Áčko čekali doma Sokolové ze Stodůlek. Rival, o zápasech s ním se dá možná mluvit jako o derby. V týmu hrají příjemní lidé v čele s bývalým starťákem Martinem Jírovcem, kterému naši hráči přidělili přezdívku „Krasobruslař“. Prý proto, že za stolem čeká na příjmu podobně, jako když se krasobruslař připravuje ke skoku. Zápasy se Sokoly snad ještě nikdy nebyly vyhrocené a probíhají v kamarádském duchu. V každém případě, na základě výsledků z posledních let, hosté přijeli rozhodně v roli favorita.
Minule jsem psal, jak důležité je, v týmové soutěži ve stolním tenisu, bodovat v deblech. Kdo vyhraje oba debly, většinou v utkání vítězí. Při remíze s Nuslemi nás prohra v obou deblech stála vítězství. Dnešní zápas potvrdil moje slova. A když se k tomu přidá vynikající úspěšnost v první rundě, je hotovo.
My jsme nastoupili v sestavě: Rybka, Káfa, Ňéma a Sláďa, hosté v klasice, kterou snad ani v celé sezóně nemění. Oba naše debly (Káfa+Ňéma, Rybka+Sláďa) celkem bez problémů zvítězily a základ byl položen. V následných singlech první rundy prohrál jen Dan se zkušeným Jardou Merhautem, ostatní naši borci své zápasy vyhráli. Jirka se trochu trápil se soupeřovou čtyřkou, Martinem Semrádem, a porazil ho až v pěti setech. Možná to byl ale Jirkův odpich k famóznímu čtyřbodovému výkonu. Dle svědectví Martina hrál opravdu výborně. Svým soupeřům vždy povolil vyhrát druhý set. Možná jim dával možnost, aby se nadechli k lepšímu výkonu. Následné dva sety však už byl Jirka nekompromisní! Co na tom, že ve dvou zápasech ten čtvrtý set vyhrál až na výhody? Na to se historie neptá.
Malinkou krizi měl ve svém posledním zápase, kdy hrál s o devátý bod na prvním stole s Merhautem a zároveň na vzdálenějším stole hrál Dan o desátý bod. Nehrající naši hráči se snažili dokopat fanděním Dana do ukončení zápasu a neustále Jirkovi za zády na dan křičeli. Nebylo to pro Jirku příjemné, ale srovnal se s tím jako profík.
David si plnou zátěž vyzkoušel po delší době, kdy laboroval se zraněnými zády. Sice dal jen bod (ze tří zápasů), ale myslím, že to půjde a bude zase tahounem týmu. Martin přidal také bod, když v zápase dvou „bleskovek“ porazil Martina Jírovce. Dan ze čtyř zápasů vylovil 2 důležité body. Neustále nám říká: „Příště už beze mě“, ale to přeci, Dane, není možné. Všichni stárneme, výkonnost jde dolů všem, tomu se prostě bez tréninků nevyhneme. Ale nic to nemění na tom, že jsi rozdílový hráč v zápasech, máš zkušenosti, musíš být aktivním členem týmu.
Díval jsem se do historie 3 roky zpět a ve všech vzájemných zápasech Krasobruslař nikdy (!) s nikým od nás neprohrál a Stodůlky vždy vyhrály. Asi to funguje i opačně. V tomto zápase neuhrál ani bod, je dva sety ukořistil a Stodůlky prohrály. Z toho se musí v odvetě vycházet: porazit Martina a vyhraje se.
SK START Praha B vs. TJ Sokol Petrovice C 10:4
Do zápasu měl nastoupit původně i Honza B., když nehrál za áčko, ale nebyl v době zápasu vůbec v Praze, tak ho nahradil Patrik, který měl náhodou čas a nemusel se nudit ve sněmovně. S ním do zápasu nastoupili ještě Honzové A. a P. a Martin, který zatím pomáhá béčku s maximální vytrvalostí. Musíme ho využívat co nejvíc. Ve druhé půlce zase určitě odjede někam na druhou stranu zeměkoule chytat bronz. Do té doby musíme mít nahrán dostatečný počet bodíků.
Protože mi také ležel v žaludku minulý debl, rozhodl jsem se s Honzou napravit reputaci.
Hosté přišli také s klasickou sestavou (jmenovitě viz příspěvek Honzy P. níže) a navíc také s posilou z Indie (jméno si najděte na STISu nebo níže – to bych psal ještě za týden), která hraje velice dobře, zatím ve třetí třídě ze 17 zápasů jen 2 x prohrála!
Debly vyšly ideálně – oba se vyhrály. Já s Honzou jsme soupeře přejeli ve třech setech, Martinovi s Honzou to trvalo o set déle. Tentokrát, když jsem s Honzou hrál, jsem si vzpomněl na film pro pamětníky Nebe a dudy s Marvanem a Plachtou. Řidič továrníka vyjde z kanceláře a prohlásí: „Panstvo, tenhle Bartoš a starej Bartoš – nebe a dudy“. Já bych to parafrázoval: „Pinkálisti, dnešní Honza a Honza minulý týden – nebe a dudy!“ Kdyby se debl nemusel hrát ve dvou, tak mě vlastně skoro vůbec Honza nepotřeboval. Vlastní servisy nekazil, servisy soupeřů přijímal bez problémů, spinoval, smečoval. Já jen statoval a snažil se nic nezkazit, což se mi dařilo! Rozehra před zápasem je dobrá věc, Honzíku. Debl byl můj poslední zápas ten večer, singly místo mě hrál Patrik, který si konečně udělal v nabitém kalendáři čas a přišel si zapinkat.
Po první rundě to bylo krásných 5:1, když prohrál jen Patrik 2:3 s Píchou, ale nemusel. Prostě má málo nahráno a dělá taktické blbosti. Honza A. v nádherném zápase porazil Inda. Některé výměny byly opravdu ligové a my pamětníci jsme vzpomněli na časy, kdy mladý Honza hrál na Startu ligu! Dnešní večer prostě Honzovi významně sedl. Honza P. porazil Zdeňka Pecku. Je těžké s ním hrát. Za prvé slušně vrací ze střední vzdálenosti všechny soupeřovy údery. Co na tom, že nejsou estetické a postrádají všechny pinčesové zákonitosti – je to účelné. No a pak u toho hrozně kecá. Vloni jsem to popsal, a tak jen kopíruji:
„No spíš nás asi všechny ukecal. Ten člověk nezavře při utkání ústa. Za prvé hrozně rád počítá celé utkání sám všechny sety, ale mezi tím ještě komentuje jednotlivé údery jak svoje, tak i soupeřovy. Nějak dramaticky rušivé to sice není, ale může to zápas trochu ovlivnit. A nejhorší varianta? Když je na stole Pecka a Nacher…“
Tolik loňský zápis. V tomto zápase začalo to, co nás provázelo celý zápas. No nás, spíš Honzu P. Tím, jak jsem nehrál a sledoval jednotlivé zápasy, měl jsem o všem přehled. Musím napsat, že tolik prasátek, co dostal Honza ten večer, bývá normální na 3-4 zápasy. Ke cti Honzovi slouží, že to bral opravdu jako součást hry a nerozčiloval se, alespoň navenek. Martin čtvrtého hráče Petrovic přejel naprosto lehce 3:0. Vlastně Martin přejel všechny soupeře, jen Zdeněk „ukecal“ první set, ale pak už neměl šanci. Ve druhé rundě prohrál Honza v pěti setech se Šivašankarem (foneticky to jde lépe), když indický hráč zdokonalil hraní prasátek na maximum.
Pak už prohrál jen Patrik (celkově 0:3) a prohlásil, že za béčko hrát nebude, protože na to nemá. A dodal: bez tréninku. Honza P. mi zase poslal pár řádek, tak proč je neuvést:
„Po pauze, díky podzimním prázdninám, nás čekalo další utkání 3. třídy. Doma jsme hostili, v té chvíli čtvrtý tým tabulky, TJ Sokol Petrovice C. Utkání začalo na čas. My jsme šli do utkání v sestavě: Martin R., Patrik, Honzové A. + P., a na čtyřhru připravený Martin B. Hosté nasadili základ své soupisky: pp. Pecka, Pícha, Matuška a indická posila Mithun Bharadwaj Shivashankar.
Utkání, kdy nastoupíme v „silné“ sestavě, mají podobný průběh: čtyřhry 2:0 a ve dvouhrách víceméně dominujeme. A to i za situace, kdy někdo prohraje. Nevadí, další body přidají spoluhráči. Nejinak tomu bylo s Petrovicemi. „Rychlejší“ čtyřhru vyhráli Martin B. s Honzou A. proti „PP“ páru Pecka, Pícha – 3:0. Spravili si chuť a dojem ze společné čtyřhry (po utkání s TTC Rebels). Martin R. a Honza P. svou čtyřhru rovněž zvládli, 3:1. Ve dvouhrách nechal body soupeři Patrik a také Honza P. Patrik hrál po dlouhé době bez tréninku a odehraného zápasu a nehrál špatně. Ale, jak víme, bez toho tréninku to nepůjde. Škoda prohraného pátého setu s D. Píchou, a ani v zápase se Z. Peckou nebyl bez šancí. Honza P. prohrál v pátém setu s Indem. Toho v krásném pátém setu porazil Honza A. – na výhody 14:12. Tento soupeř umně vrací téměř vše, a Honza A. ho přetlačil. Když Honza P. dohrál svůj zápas s F. Matuškou a získal 10. bod, měl Martin R. rozehraný zápas s Indem. Dopředu se domluvili, že v případě konce utkání se jejich zápas dohrávat nebude. To ale pan Matuška netušil a zkoušel ještě dohodu změnit – k nelibosti Martina R. pochopitelně.
Celé utkání jsme tahali za delší konec pověstného provazu. Bez ztráty bodu a skvěle hráli Martin R. a Honza A. Ze soupeřů hrál nejlépe M. Shivashankar. Vítězstvím jsme se posunuli na druhé místo tabulky. Příští pátek nás čeká cesta na Střížkov, tak snad nadále udržíme dosavadní tempo.“
TTC Elizza Praha K vs. SK START Praha C 6:10
Nominace na toto utkání byla daná: Helena, Ivoš, Radek a Vašek. Udělal jsem nominace na utkání až do konce roku hlavně vzhledem k herním časovým možnostem Patrika a Vaška. Pochopitelně to není dogma, měnit se to může na okolnostech. Zvláště po vyjádření většiny kmenových hráčů céčka v tom duchu, že chtějí rezolutně vybojovat postup do 4. třídy!! To ale znamená, že v klíčových zápasech se nemusí dostat na některé kmeny, ale budou muset nastoupit Honza P. a Jirka. Třeba hned na Veterány.
Soupeř se krčí na posledním místě tabulky, ale protože je to klub s velkým počtem mládeže, nikdy nikdo neví, kdo kdy nastoupí. Navíc uspokojení umístěním soupeře může být velmi nebezpečné. A byl to boj až dokonce. Skoro polovina zápasů byla hrána na pět setů. Smůlu měl Vašek. Všechny jeho zápasy, počítané do celkového výsledku (poslední zápas odehrál před Radkem a počítá se jen do osobních statistik) byly pětisetové a bohužel dva prohrál.
Výborně hrál Radek, dělal čtyři body. Ale neuvěřitelně se trápil v posledním utkání za stavu 6:9, prohrával už 1:2. Soupeřka měla trávu a jen to pinkala. Radek se tomu přizpůsobil a odmítal být agresivnější a smečovat. To Helena s ní neměla vůbec žádnou práci a vyprovodila jí 3:0. Ale je to tím, že se nebojí trávy na rozdíl některých našich spoluhráčů, kteří jen slyší trávu už se jim podlamují kolena, viď Patriku a Radku.
Podle mě cenné bylo vítězství Heleny na Jirkou Fauskem, kterého znám a nehraje špatně. Právě Helča vzala do ruky zpravodajské pero a poslala mi krátkou, ale vše vypovídající reportáž. Tady je:
„Soupeř k zápasu proti našemu céčku nastoupil s taktikou přehrát nás pomocí převahy žen a do utkání nasadil rovnou dvě. Tím získal výhodu proti gentlemansky laděné mužské části našeho týmu. Stále jsem našim klukům vysvětlovala, že nám jde o vítězství, a ne o rytířství. Zejména Ivošovi jsem to musela stále důrazně připomínat! Zápas byl vyrovnaný až do samého závěru, kdy Radek až posledním úderem na 11:9 v pátém setu konečně našel odvahu míč proti soupeřce rázně zasmečovat. Naše naděje na postup do vyšší třídy je tak stále živá. Jen Ivošova věta vyřčená v průběhu zápasu, že dnes by byla dobrá alespoň remíza, mě tak rozladila a rozhodila, že už jsem pak nemohla ani hrát. Na cestě domů mi pak v autě pod přísahou slíbil, že už se podobných myšlenek vyvaruje, natož aby je nějak nahlas ventiloval. Děkuji tedy členům celému týmu, že moji touhu po čtvrté třídě berou vážně!“
Ano, mohu potvrdit Ivošovo gentlemanství. Už před lety jsem byl svědkem toho, když říkal, že „tu slečnu“ přeci nemůže drtivě porazit, že musí být hodný. Dokonce to radil i mě.
Jinak Ivoš zhodnotil prostředí na Elizze podobně, jako to hodnotím já: „herna hrozná – nevětraný vzduch, vlhko, světlé radiátory, stoly blízko“. Mě se tam zoufale špatně hraje, já k tomu ještě řadím podlahu. Ale to je asi jen můj problém. Já totiž nesnáším taraflex a podobné materiály. Hraje se mi na tom blbě. Chybí mi tam takový ten malý „prokluz“.
SK SANK Běchovice B vs. SK START Praha D 10:4
Takhle napsané to vypadá nádherně! Že by se konečně déčku podařilo takovým krásným způsobem přepisovat historii?
Ale ne, soupeř byl ve třech, a to vysvětluje vše. Je fakt, že v sumáři jednotlivých zápasů se vedle třísetových porážek vyjímá pětisetový boj našeho předsedy Ferdy. V pátém setu prohrál 8:10. Škoda těch pár míčků!