Áčko se stává suverénním remízovým králem pražských soutěží. Další remízu si veze z Běchovic, ale tak jako doma s tímto soupeřem remízu zachraňovalo, tentokrát byla remíza spíše ztrátou. Béčko bojovalo těžce s posledním týmem soutěže a nakonec vyhrálo. Céčko a déčko hrálo proti soupeřům z jednoho klubu a oba týmy prohrály. Déčko ale překonalo rekord a náležitě to oslavilo: šampíčko, saunička, vířivečka.
Dobrá zpráva pro B a C: Jirka se vrací. Ohlásil se mi, že od března je připraven hrát zápasy! To je dobrá zpráva pro céčko a jeho cíl porazit v podstatě postupující týmy Střížkova a Veteránů. Veteráni vědí, co umí Honza P., ale Jirku ještě nepoznali. Střížkov nezná ani jednoho a možná se bude divit.
TJ Sokol Běchovice A vs. SK START Praha A 9:9
Se stejným soupeřem v první půli jsme doma také remizovali. Oproti tehdejší sestavě teď hrál místo Petra J. Káfa. Mohlo se vyhrát, ale problém byl v tom, že zatímco doma to měl Martin 3:1, v Běchovicích to bylo opačně 1:3. Prohrál s Kozlem Kozlovičem, kterého doma porazil 3:2 a zachránil remízu. Tentokrát mu Kozlík porážku vrátil také 3:2. Nejvíc ho však mrzela porážka s Pavlem Víchem, kterého doma šmiknul lehce 3:0. No a dalším strůjcem remízy byl u soupeře Štěpán Rejent, který je opravdu výrazným rozdílovým hráčem a opět neprohrál. Po právu je třetím nejúspěšnějším hráčem první třídy.
Bod je samozřejmě dobrý, ale zatímco v první půli byl ziskem vzhledem k vývoji utkání, nyní byl spíše ztrátou. Na druhou stranu Start zůstává přeborníkem v počtu remíz ve všech soutěžích! Jen Slovan Bohnice ve třetí třídě nás nekompromisně stíhá, má o jednu remízu méně.
Kluky teď čekají Stodůlky a problém možná bude se sestavou. Martin odlétá do Mexika. V době jarních prázdnin áčko čeká odložený zápas s Nuslemi, který by se měl vyhrát a odskočit právě Nuslím.
TTC Rebel C vs. SK START Praha B 7:10
Utkání se soupeřem, který to po polovině soutěže pěkně zamotal ve všech soutěžích, má vždy překvapivé řešení. Tím, že se Rebelu posunuly všechny soupisky může být z družstva, které bylo outsiderem, najednou aspirant postupu (viz 1.třída). Je zajímavé, že tým ve třetí třídě, ač posílen „sedí“ stále na posledním místě a né a né bodovat. Nám chyběl sice Honza P, ale přišel Martin, a tak k Honzovi A. jsem povolal Petra K. a já tam byl do počtu. Nakonec jsem měl osobně ze zápasu dobrý pocit, myslím, že jsem hrál dobře. Dělal jsem bod (stejně jako Petr) a míc trošku štěstí a fyzičky, dělal bych dva!
Úvod utkání standardně 1:1, už ani nevím, jak vypadá vedení 2:0 po deblech. První dvě dvouhry pro naše borce Honzu a Martina nepředstavovaly žádný problém, oba vyhráli 3:0. Byl jsem fandou u stolu, kde hrál Martin a bylo tam veselo. Martin hrál s hráčem, kterého jsem vloni porazil u nás, když jsme hráli s Petrovicemi a už tehdy měl stále nějaký problém. V zápase s Martinem nebyl schopen vzít ani jeden servis. Body pro Martina stále komentoval: „Má jen servis, nejsem schopný mu vzít servis. Mezihru nemá žádnou, tam ho přehrávám“. Problém byl ve dvou věcech. Za prvé se do mezihry skoro vůbec nedostali a za druhé, když se dostali, tak bod také neuhrál. Po prvním setu do toho začal kecat jeho spoluhráč a stále svému hráči nahlas říkal, že Martin má neregulerní servis. Hráč u stolu mu odpovídal: „Já vím, že má neregulerní servis“. Vše nahlas, aby soupeř slyšel. Martin si z toho ale hlavu nelámal. Martin občas má servis na hraně, ale to bychom si nezahráli nikdo. Soupeři se také zrovna správným servisem chlubit nemohli. V podstatě všichni si míček hází na pálku skoro vodorovně! Petr prohrál se svým prvním soupeřem 2:3 a to Petr vedl v pátém setu 6:2 po otočce. Já hrál proti „spadlíkovi“ z vyšší třídy, který měl na bekhendu anťák a hrál pasivní obranu. Pasivní proto, že ani jednou nezaútočil, a to mu to soupeř mohl nahazovat vysoko. To všechno jsem vypozoroval následně. Škoda, že jsem s ním hrál hned první zápas. Navíc anťákem nedal ani jeden (!) servis, takže jsem neměl šanci ho překvapit. Famózní měl pálku. Byla větších rozměrů a hlavně měla čtverhranný tvar. Vypadalo to divně. Po první rundě 3:3.
Druhá měla podobný průběh jako první. Martin s Honzou bez problémů, Petr prohrál s obranářem zase 2:3 s tím rozdílem, že v pátém setu byl Petr bez šance. Já hrál s Martinovým prvním soupeřem. U mě si na špatný servis nestěžoval, ale měl s ním velký problém. Akorát, že neocenil můj dokonalý herní prvek, ale stále vykřikoval, že on dnes není schopen vzít žádný servis. Je zajímavé, že vloni říkal to samé. Prohrál jsem v pěti setech. Ve třetí třídě prohrávám hodně, skoro stále, ale tahle porážka mě fakt hrozně mrzí. Mohl jsem vyhrát, ve čtvrtém setu jsem vyrovnal na 2:2, když set skončil 11:3 pro mě. Jenže v pátém jsem si soupeře nechal utéct na obrátce 1:5 a už jsem neměl hlavně fyzické síly na dotáhnutí. Takže 5:5.
Po dalším kole to bylo 7:7, ale dospělo se k tomu trochu jinak než v předchozích rundách. Martin měl velkou práci se soupeřovou čtyřkou (dle napsané sestavy), naštěstí soupeř musel vždy sety dotahovat a Martin pátý vyhrál. Honza hrál s obranářem a hrozně dobře. Hrál přesně to, co se hrát na takového hráče má a vše mu vycházelo. První set neměl problém, ale jen tak 2/3 zápasu, kdy stále v klidu vedl. Jenže pak se nějak zasekl a set prohrál na výhody. Druhý set patřil Honzovi, třetí prohrál Honza 4:11. Čtvrtý se držel taktiky a vyhrál 11:2! V pátém setu se hráči střídali oba v těsných vedeních, bohužel soupeř měl v závěru více štěstí. Petr, pro mě překvapivě lehce 0:3, prohrál s hráčem, co „nebere servis“. Dílčí remízu jsem zachránil já výhrou nad trojkou. Prohrával jsem 0:2 na sety, ale vyhrál třetí. Další dva sety byly infarktové, čtvrtý jsem vyhrál 15:13, ale v průběhu setu jsem dotahoval pětibodovou ztrátu. V pátém setu jsem prohrával 10:8, ale měl jsem servis – 10:10! soupeř svůj servis zkazil a já svým rozhodl!
V poslední rundě jsem už hrát nemusel. Martin lehce vyběhl s obranářem, Honza přehrál bez větších problémů svého soupeře. Slyšel jsem dokonce jak zase brečel, že nevezme servis. To mi ale nějak nešlo dohromady. Všichni přeci víme, že Honza pouze uvádí míček do hry, s nějakým nebezpečným servisem to nemá vůbec nic společného. Petr porazil lehce svého soupeře, který byl nešťastný z Petrových servisů a následného bekhendu, který končil míček. Je však pravda, že si soupeř pomalu na ty servisy začal zvykat a druhý a třetí set už byly pro Petra těžší.
Vyhráli jsme, zůstali v tabulce druzí, ale příští týden to bude těžké. Martin mimo ČR, Honzové A. a P. mimo Prahu.
SK START Praha C vs. TJ Sokol Podolí A 8:10
Do tohoto utkání jsem nebyl nominován, protože mě čekal zápas za D a nejspíš i za B, a to už opravdu neudýchám! Přišel jsem se alespoň podívat jak to čtveřice: Helena, Honza P., Ivoš a Adam zvládnou. Původně měl hrát Radek, ale po zápase v Bohnicích ulehl s nějakou virózou a hrát nebyl schopen. V konečném účtování to bylo nejspíš rozhodující. Když jsem se díval na zápas v první půlce v Podolí byl jsem optimista. Hrálo se ve stejném složení jako tam jen Honza vystřídal Radka. Ivo to měl 4:0, Radek 2:2, Helena 2:1 a Adam 1:2, debly 1:1. Bylo více než jasné, že Honza to bude mít lepší než 2:2 a pak stačilo doma zopakovat výkony z Podolí a bylo by vymalováno. No jo, ale je to prostě kulaté…
Já byl opět přítomen na prvních zápasech a pak jsem odjel. Docela jsem se těšil na Františka Makala, se kterým živě komunikujeme na mailech PSST, ale in natura jsem ho ještě nepoznal. Podle všeho je to příjemný chlapík.
Po deblech to bylo jako v Podolí, Ivo začal v podobném duchu jako v první půli. Jenže pak prohrál Adam a Helena a Honzovo vítězství stanovilo stav na 3:3 oproti 4:2 pro nás na podzim. A zatím co v první půli jsme byli stále ve vedení my, v tomto zápase to bylo opačně a my stále dotahovali. Škoda, že Adam v prvním utkání proti jedničce soupeře nevyužil vedení 2:0 na sety. Prohrál 2:3 a dal tak vzpomenout na Patrika a jeho oblíbené výsledky. Helča hrála první zápas s borcem, kterého u nich porazila, ač už prohrávala 0:2. Doma jí však tentýž soupeř nedal sebemenší šanci. Sledoval jsem Adamovo napínavé utkání na zadním stole, ale když mi Helena hlásila výsledek prvního setu, nevěřil jsem svým uším: mínus nula! Hráč Skála byl štěstím bez sebe, že dal naší hráčce nulu! Další, co nectí nepsaná pravidla. Já bych to neudělal, co mu bránilo za stavu 10:0 zkazit servis. Ale ono většinou klohnily a samouky většinou takové věci nenapadnou. Honza k zápasu napsal:
„V pondělí doma jsme hostili družstvo Podolí. Jak už konečný výsledek napovídá, nebyl to, z tohoto pohledu povedený večer. Všichni víme, že když se takhle prohraje, utkání trvá dlouho, a o to je smutnější konec, když to takhle dopadne. Podolí přijelo téměř se základem své soupisky. My jsme hráli ve složení: Helena, Adam, Ivo a Honza P.
Podolí – to je zvláštní družstvo, resp. lidé. Polovina družstva byla „chromá“, zralá na odvoz do nemocnice. V průběhu celého utkání jeden hráč kulhal, druhý hráč se, po každém prohraném bodu, chytal za záda a hekal jako by ho brali na nože. Možná i proto to nakonec dopadlo, jak to dopadlo. Ono není jednoduché se stoprocentně soustředit na zápas se soupeřem, který vyhlíží jako pacient s akutní indispozicí. My jsme se s tím zřejmě zcela nesrovnali.
Oproti utkání v první půlce – Ivo udělal polovinu bodů, a to konkrétně dva, Helena bohužel jen 0,5 bodu, a Adam zůstal na „svém“ jednom bodíku (ten mu soupeř usnadnil kontumací v průběhu rozehraného druhého setu). Já jsem v Podolí nehrál. Nezatížen minulostí a s čistou hlavou se mi povedlo neprohrát. Naše čtyřhra s Helenou se také povedla – já výměnu rozehrál spinem, Helena dokončila drajvem nebo smečí. Jak vidno, ve dvouhrách se tolik nedařilo. Právě krom Heleny, je to jednoznačně o tréninku (kolikrát jsem to už ve svém shrnutí napsal?). Kdo si aspoň jednou za měsíc nejde zahrát (zatrénovat), nemůže se divit, že jistota úderů je ta tam. Je pak těžké, téměř nemožné, reagovat na průběh zápasu, změnit taktiku, střídat umístění úderů, „nechat soupeře zkazit“, nebo aktivně zaútočit.
Sice podle náčelníka Martina B. už Céčko zachráněno je, ale i přesto je každá dílčí výhra fajn a potěší. Snad příště.“
SK START Praha D vs. TJ Sokol Podolí C 3:10
Už podruhé za sebou mělo Déčko personální problémy. Zatímco, s „Matematiky“ minulý týden museli být ve třech, tentokrát Ferda sehnal náhradu. Ano tím náhradníkem jsem byl já.
V deblu jsem hrál s Dušanem a stejně jako na Elizze jsme prohráli. Na Elizze to bylo 0:3, tentokrát jsme se zlepšili na 2:3. Myslím, že kdyby Dušan uměl hrát s levákem, mohli jsme lehce vyhrát. Hrozně jsme se navzájem pletli, takže nakonec jsem se stavěl jako bych byl pravák, ale to jsem zase měl 2/3 stolu na bekhend a to byl trochu handicap.
V sestavě singlů jsem byl napsaný na pozici D a protože jsem neprohrál, díky tomu si zahráli Ferda s Dušanem více zápasů než jsou zvyklí. Ve svém prvním zápase jsem v prvním setu vedl už 10:0 a dle svého zvyku jsem zkazil servis. Vzápětí jsem servisem bodoval. Říkal jsem si, jestli se mám zachovat jako protihráčův spoluhráč z pondělí, kdy Podolí A hrálo s naším C. Nakonec jsem to neudělal, ale můj soupeř to stejně neocenil a spíše si myslel jaký jsem „dřevák“, že kazím servisy. Oni totiž v sedmé třídě už o takových věcech nevědí vůbec nic.
Když zápas skončil, ručičky na hodinách ukazovaly 15 minut po osmé večerní. Posteskl jsem si, jaký je to krásný čas, jak brzo utkání skončilo a může se domu. Jak je vše relativní mi ukázal Ferda, který naopak řekl, že takhle pozdě ještě nekončili!
Celou dobu, co funguje déčko, jsem si několikrát položil otázku, jak je možné, že jdou od porážky k porážce a stále je to baví. Po dnešním večeru už vím, kde je ta láska k pinku i po porážkách. Byl jsem po zápase v šatně, sprchuji se a bylo mi divné, že tam nikdo není. Oblečený jdu dolů a v chodbě, která vede od recepce k fitku a tedy k sauně a vířivce, jsem nejdříve potkal Dušana s rukama plnýma skleniček a po něm se chodbou řítil Ferda se dvěma lahvemi šampíčka. „Co je?“ zněl můj dotaz, „Jdeme do sauny a vířivky“ odpověděl předseda. Takhle tedy fungují domácí zápasy v podání déčka! Také bych si to nechal líbit. A pozor, ta možnost tady je, jenže komu by se chtělo po našich zápasech, které končí i po desáté večerní, ještě jít do vířivky. Tedy ono by se chtělo, ale kdy se pak dostaneme domu a co by tomu řekla služba v recepci?
