Áčko zažilo zase po čase pocit získaných bodů, neboť uhrálo remízu ve Stodůlkách. Zápas se vydařil našemu mladíkovi. Béčko má jistotu setrvání ve třetí třídě a musí se začít poohlížet po doplnění kádru. Céčko, smířené se sestupem, doma porazilo soupeře z Čakovic.
TJ Sokol Praha 5 – Stodůlky A vs. SK START Praha A 9:9
Áčko už dohrává soutěž v podstatě z povinnosti a aby si kluci zahráli bez stresu. Na 99% to vypadá, že ze třetích lig sestoupí dva pražské týmy a z toho důvodu budou z Divize sestupovat tři týmy. Shodou okolností všechny tři týmy, které stále mezi sebou bojovaly o to, kdo zůstane třetí od konce. Slavoj ve 3. lize skupiny A je jasný už dlouho – ještě nevyhrál, ale tento víkend El Niňo E prohrálo dva zápasy a jeden z toho byl s dalším ohroženým, Rakovníkem. Tomu stačí v posledním kole jedno vítězství a to se mu může podařit, protože hraje s týmy z poloviny tabulky a doma. Niňo jede ven a navíc do Studené, ke druhému týmu ligy. Sice jsem byl už svědkem různých „zajímavých“ výsledků v posledních kolech, ale Studené jde ještě o postup. Jistě, je otázkou, jestli Studená chce hrát vůbec vyšší soutěž.
Takže se zřejmě důstojně rozloučíme s Divizí a příští rok budeme zase hrát 1. třídu na postup. Kluci jeli do Stodůlek bez Káfy a Dana, ale zase s mladým Mírou. Nastoupil s Petrem J. do debla, ale prohráli 1:3. Druhý náš debl vyhrál bez boje, neboť soupeři byli jen ve třech.
Po první rundě to bylo 3:3. Jednou jsme vyhráli wo a Martin porazil svého soupeře. Osobně mě velmi překvapila porážka Petra J s Martinem Semrádem. Pochybuji, že se Martin tak zlepšil. Mladík prohrál se soupeřovou jedničkou, ale velmi důstojně 1:3. Dokonce ve třetím setu, který Míra vyhrál, to soupeři nandal 11:1!
Nakonec to byl Mírův večer, už neprohrál a byl z našeho týmu tím pádem bodově nejlepší! Ano bylo tam jedno vítězství wo, ale porazil jak Semráda, tak v posledním zápase i Zuzčáka. A to hrál o to, jestli prohrajeme 10:8 nebo remizujeme! Tedy zřejmě nervy jako špagáty. Soupeř v tom zápase už vedl 2:0 na sety, ale další tři sety patřily Mirkovi! Já nevím, ale v 15 letech hrát zápas o remízu, prohrávat 0:2 na sety a přesto nakonec vyhrát, to nedokážou mnohdy zkušenější borci! Martin opět potvrdil, jak při zápase fandí dědkům a zápasem žije. Škoda, že o něj příští rok přijdeme, Vršovice mají svou 1. třídu.
Martin a Petr K. vyhráli jednou, Míra 2x a pak tam bylo těch pět wo. Myslím, že kdyby Petr J. odvedl svůj normální standard, odcházeli jsme od stolů ve Stodůlkách jako vítězové.
SK START Praha B vs. TJ Sokol Žižkov B 10:1
O tomto utkání jsem již hodně dlouho věděl, že nastoupíme v tom nejsilnějším složení, v jakém lze nastoupit. Poprvé mě to napadlo hned po utkání na Žižkově v první půli, kde jsme byli jen ve třech. Následně jsem sledoval situaci v tabulce, a protože jsme se díky některým nečekaným prohrám ocitli ve vodách, ve kterých by se dalo utopit, musel jsem povolat nejsilnější sestavu. Ještě nás při teoretických úvahách mohl ohrozit Olymp. Je fakt, že by musel všechno vyhrát a my všechno prohrát. Olymp však den před naším utkáním prohrál doma s El Niněm a to znamenalo, že díky lepším vzájemným zápasům už nemůžeme skončit za Olympem. Borci už byli povoláni a tak jsem bral tento zápas jako 100% pojistku.
Nominoval jsem se jen do debla, tentokrát s Martinem. Vyhráli jsme celkem v pohodě 3:1, v zápase se mě povedlo několik světových úderů, za jejichž provedení jsem si vysloužil pochvalu nejen od spoluhráče, ale i od soupeřů. Jeden z protihráčů měl trávu a v prvním setu zkusil servis tímto materiálem. Tak jsem mu hned dal najevo, že tady pšenka nepokvete. Míček dostal tak rychle zpátky, že jeho spoluhráč nestíhal. Viděl jsem, že si uvědomil, že servisem trávou mě nedostane. Nedalo mu to a ve čtvrtém setu to zkusil znovu. Normálně jsem celý zápas přijímal bekhendem, ale viděl jsem, že si chystá trávu, tak jsem rychle oběhl a poslal takovou čmouhu těsně nad síťkou, že nikdo nevěřil. Ani Martin. Spoluhráč podávajícího mi i zatleskal. Je fakt, že jsem měl i trochu štěstí, jak mi to sedlo.
Druhý debl se hrál mnohem déle a Honzové se protrápili pěti sety, nakonec však také vítězně.
Dvouhry už byly v podstatě o ničem. Jen Honza A. prohrál hned první singl se soupeřovou jedničkou, která to opravdu na tuto úroveň umí. Myslím si, že Honza by nejspíš vyhrál, ale dostal tedy nebývalé množství prasátek. Je pravda, že se Honza nevyvaroval svých obvyklých nepřesností, kdy podle mě jde do míčku dost zbrkle, ale takových zápasů už vyhrál hodně. Tady rozhodlo štěstí soupeře.
Jediný, kdo ten večer neztratil v singlech ani set, byl Jirka. Náramně mu také vyšlo utkání se soupeřovou jedničkou. Ta totiž v podstatě moc neútočila a jen hrála na jistotu. To vadilo Honzovi v prvním zápase, protože musel tvořit a vyhazoval se. Jirkovi to naopak vyhovovalo a tak zápas nabídl neskutečné množství výměn v kontrech po celém stole, ve kterých byl ale Jirka mnohem jistější. Zvláště ty jeho „lajny“ mu vycházely perfektně.
Utkání bylo hotové do deváté hodiny a přineslo nám jistotu třetí třídy do příští sezóny.
SK START Praha C vs. TJ Avia Čakovice G 10:5
Céčko se v podstatě již chystá na cestu do šestky. Teoretická šance na záchranu tady samozřejmě ještě před tímto utkáním byla. Jenže to by céčko muselo hrát pokaždé v té nejsilnější možné sestavě, tedy i s Patrikem. A to prostě při jeho „zaměstnání“ není možné na 100% zaručit. Navíc oproti soupeřům, céčko čekají týmy z čela tabulky, kromě posledního u matematiků. Takže závěr soutěže je už spíše o zahrání si bez stresu.
Možná právě proto se zrodila nečekaná výhra s Čakovicemi, která příjemně překvapila. Já na tom utkání nebyl a nikdo mně nic neposlal, takže autentická reportáž se nedá očekávat. Radek neprohrál a Ivo s Helenou byli také výsledkově aktivní. Pasivní bilanci vykouzlil jen Adam. V utkání bylo z 15 zápasů jen pět třísetových, jinak se borci mydlili v pěkně dlouhých zápasech. Utkání ukončil symbolicky Ivoš pětiseťákem.