Na úvod musím zmínit další oslavu narozenin. Po Martinovi minulý týden, oslavil stejnou délku života ve středu Milan!. Takže Milane vše nejlepší do další šedesátky!!!
Zase vyšlo to, co asi nemá nikdo rád. Dva naše týmy hráli v jeden den. Tentokrát to až tak moc nevadilo, protože se jednalo o áčko a céčko a tady se nestává, že by hráči pendlovali mezi oběma týmy. Áčko a béčko však hráli proti soupeřům z jednoho klubu, konkrétně proti Stadionu Žižkov. A oba stadiony dopadly podobně.
SK START Praha A vs. TJ Stadion Žižkov A 10:4
Opět se na nás přijel „podívat“ Martin z Benešova a dále s ním nastoupili: Jirka, Dan a Alex. Káfa, i když by měl čas, dostal volno a místo něj nastoupil Alex, který se vrátil ze zahraniční dovolené. Evidentně někde u moře netrénoval a začátek nebyl takový, na jaký jsme u něj byli zvyklí. Také jsem do poloviny zápasu pěkně trnul u online přenosu. Stále to bylo vyrovnané díky Alexovým prohrám. Říkal jsem si, že jsem neměl ve vynikající formě hrajícímu Káfovi dávat volno. Nakonec to dopadlo dobře díky tomu, že Alex ve třetím zápase vyhrál po boji 3:2 a také díky neomylnému Danovi! Ten si střihnul dva pětisetové zápasy. Zvláště ten druhý, proti Honzovi Kutilovi, byl hektický. Dan prohrával už 0:2, Honza, dle slov přítomných, začal hrát trochu lehkovážně a náš velezkušený borec toho hned využil.
Martin a Jirka uhráli po dvou bodech, oba porazil právě Honza. Bylo to pro mě docela překvapení, protože poslední dobou neměl moc dobré výsledky. Asi mu seděla hra protihráčů. Alex porazil soupeřovu čtyřku po velkém boji 3:2. Vyhrály se oba debly, což je vždy základ úspěchu. Jak jsem psal, do půlky utkání to bylo vyrovnané. Soupeř snížil ještě na 5:4, ale pak už nepřidal ani bod, a tak jsme vyhráli 10:4. Celý zápas odkaučoval bravurně Martin, kterého už „svrbí“ ruka a rád by zase hrál.
TJ Stadion Žižkov B vs. SK START Praha B 2:10
Na Žižkově jsme se sešli v sestavě bez Milana, který slavil 60: Dáša, Honza, Radek a Alex. Posledně jmenovaného jsem přesvědčil, aby nám pomohl. Říkal jsem mu, že musí využít každou příležitost k tomu, aby zlepšoval svoji herní jistotu. Nakonec to samé mu říkal i v pondělí Martin. Debly jsme vyhráli oba, když já s Dášou jsme soupeřům věnovali druhý set, ale jinak větší problém nenastal. Honza s Alexem vyhráli 3:0 bez problémů. Honza si Alexe „ukočíroval“ a fungovalo to.
Po první rundě jsme vedli 5:1. Honza a Dáša své soupeře přejeli jednoznačně 3:0. Alex bojoval s Vaňkem pět setů a naštěstí všechny liché vyhrával. Stále jsem ho ale musel burcovat a mezi sety pořádně motivovat. On své zápasy hraje jakoby bez emocí, vypadá silně flegmaticky. Možná je to jen slupka (Martin říkal, že v posledním zápase v pondělí si už i dvakrát „zašotoval“!!) a právě tím své soupeře vyvádí z míry. Radek prohrál s Pepou Dalešickým, ale možná nemusel. V tom zápase byl absolutně nesoustředěný, nedal na mé rady a mezi sety mi říkal, že se mu v té atmosféře hraje špatně.
Malá odbočka. Myslím, že jsem to už psal vícekrát, ale hráči tohoto žižkovského družstva jsou zvláštní. Před a po zápase jsou to perfektní a příjemní lidé, se kterými se dá bavit. Jakmile si stoupnou za stůl stávají se z nich úplně jiní lidé. Neustále někde vidí problémy, křivdy a další věci. Když můj spoluhráč uhrál bod a já zatleskal, dostal jsem vynadáno: „Proč tleskáš, vždyť jsem to zkazil já!“. To byla sice pravda, ale zkazil to proto, že můj spoluhráč si to skvěle připravil a nacpal se do závěrečného úderu. Takhle to komentovali hlavně dva hráči soupeře a stále. Pinčes je přeci o tom, že jeden zahraje kouli a druhý to zkazí. Už jsem se jen nesměle zeptal, jestli mi tedy nedají nějaký seznam úderů, po kterých mohu tleskat.
Ve druhé rundě přehrál rozdílem třídy Honza Vaňka a Alex Stoilova. Dáša prohrála 2:3 s Pepou Dalešickým a Radek v pěti setech naopak porazil Pepova syna. Dáša vyhrávala sudé sety, srovnala na 2:2, ale v pátém už nestačila. Pepa je chytrý hráč a pohlídal si Dášin anťák. Navíc se v průběhu zápasu Dáše spustila krev z nosu, a to na pohodě nepřidá. Zajímavý zápas byl zápas Alexe a Stoilova. To je totiž hráč, kterého Alex v pondělí za áčko porazil 3:2. Před zápasem se pozdravili a soupeř Alexovi řekl: „Tak po krátké době zase spolu. V pondělí jsi mě porazil, tak dnes zase vyhraju já!“ Možná vidina vyrovnaných pěti setů na Střeláku dala soupeři naději na domácí úspěch. Ani náhodou! Alex vyhrál lehce 3:0. Následně opět lehce vyhrál Honza a Alex šel hrát s nejzkušenějším borcem Stadionu – s Pepou. Začátek pro nás nevypadal dobře a než se Alex rozkoukal, prohrával lehce (6,4) 0:2. Protože jsem šel hrát případný další zápas, neviděl jsem, co se na vedlejším stole stalo, ale po mém vyhraném prvním setu slyším: „Konec zápasu“. Alex smetl Pepu v následujících třech setech (-3,-7,-3) a ukončil celé utkání. Předpokládám, že začal víc bojovat a vycházely mu ty jeho neskutečné spiny, které mnohdy nejsou ani vidět.
TJ Sokol Běchovice D vs. SK START Praha C 8:10
Déčko Běchovic se drží na sestupovém místě, a tak naše ambice byly jen vítězné. Nejspíš by to mohlo být i jasné vítězství, ale to by museli hrát Radek a Dan. Jenže ti nemohli, tak jsme se v Běchovicích sešli v sestavě: Adam, Jirka H., Patrik a já. Do Běchovic letos musíme dvakrát (SANK a Sokol) a nejenže je to pěkně daleko, ale ještě ta jejich herna nic-moc. Mě tedy určitě nevyhovuje. Jezdíme tam auty, jedině Jirka MHD. Je geniální, neexistuje snad místo, kam by se MHD nedostal (i do Klánovic) a ještě mi připadá, že si v tom libuje. Neuvěřitelné. Bylo dobré, že s námi hrál po čase Patrik, alespoň si odpočnul od té šílené politiky. Jasně jsem deklaroval, že si jdeme v partě zahrát a že se do toho večera politika nebude plést ať hrajeme v pohodě. Bylo pondělí po prezidentském volebním víkendu, a tak si Jirka neodpustil směrem k Patrikovi otázku: „Tak co, Patriku, koho jsi volil?“. Také by mě to zajímalo, ale otázka zůstala nezodpovězená.
Po deblech to bylo 1:1. Sehraná dvojice Jirka s Patrikem po ztraceném prvním setu další tři zvládli a vyhráli nad žebříčkově silnější dvojicí. Já s Adamem jsme lehce 0:3 prohráli. V singlech žádný z týmů neodskočil na větší vedení než o jeden bod. Výjimkou bylo vedení domácích 4:2 po první rundě. Celý zápas nás drželi nad vodou i v singlech Jirka s Patrikem. Oba 3x vyhráli a prohráli jen s jedničkou soupeře, což ostatně my všichni. Paradoxně ten nejslabší z nás, tedy já, s ním hrál pět setů. Jenže ty moje pětisetové zápasy mají z mé strany vždy podělaný pátý set. Soupeř mi ujede hned na začátku a už to nestáhnu.
Jirka byl tak, jako vždy vůdčí osobnost, a i když stále říká, že není ve formě, nikdo mu samozřejmě nevěří. Formu má stále jako hrom. Adam velký bojovník, a to v každém zápase. Je jen jedna velká škoda, a to jsou ty jeho zkažené servisy. Je jich moc. Na servis se velice důkladně dlouho připravuje a pak ho zkazí. V Běchovicích se dokonce dostal do situace, kdy jsem zavzpomínal na doby dávno minulé, protože zahrál tzv. „Hronův servis“.
Je m i jasné, že 90% čtenářů neví co to je a asi budu muset vytvořit nějaký slovníček pojmů. Asi tak: náš bývalý letitý hráč, Jirka Hron, v dobách kdy hrával za Start národní ligu, byl pověstný svým servisem v koncovkách zápasů. Za stavu 20:19 (v té době se hrálo do 21 míčků) a je jedno jestli pro Jirku či pro soupeře, protože v konečném důsledku to bylo jedno. Takže za tohoto stavu přišel Jirkův servis, a to servis velmi vysoko nadhozený. Když míček padal tak v okamžiku, kdy se měl střetnout s Jirkovou pálkou se tak většinou nestalo! Jirka krásně minul. Je zajímavé, že v průběhu setu to nezkazil, vždy jen v závěru. Náš trenér, vedoucí a duše Startu v jedné osobě, pan Mirek Čížek, z toho byl úplně na větvi. Když za výše zmíněného stavu šel Jirka podávat, tak jakmile vyhodil míček, tak pan Čížek buď s hrůzou otevřel oči i ústa, nebo se raději otočil zády. Tak to je „Hornův servis“. A ten se Adamovi povedl v Běchovicích 2x. Myslím, že jednou při vlastním setbolu a jednou při soupeřově.
Já jsem prohrál první zápas s hráčem, který jen kontroval a na to nemám nahranou jistotu. To bych musel hrát jeden spin za druhým, a to jsem nehrál ani v 18 letech. Pak přišly ty dva pětisetové zápasy. V prvním jsem měl pocit, že hraji se spící pannou kříženou se Smutným mužem. Ten člověk při prvním míčku nasadil jeden výraz a do konce zápasu ho nezměnil. Absolutně bez emocí. To nemám rád, to se mi blbě hraje. Pátý set jsem si pokazil sám, protože jsme se točili myslím za stavu 5:0 pro soupeře. Druhý zápas na pět setů už byl lepší, i když… Prohrával jsem 0:2 na sety, stejně jako Patrik s tím samým hráčem. Po druhém setu mi to připomněl s tím, že to otočil a vyhrál 3.2. A ono to šlo, další dva sety jsem vyhrál. V pátém setu jsem udělal hroznou chybu. Za stavu 11:11 jsem měl servis a vybral si z celé té škály mých servisů ten nejblbější. Tedy zrovna ten, se kterým soupeř neměl během zápasu problém. Nevím, co mě to napadlo! Míček jsem prohrál a po soupeřově servisu jsem se vyhodil. Nakonec jsem alespoň za stavu 8:8 porazil soupeřovu čtyřku, na kterou jsem si docela věřil. A protože Patrik vyhrál poslední zápas tak jsme vyhráli 10:8. Uf.
Mimochodem Patrik. Nechal jsem si ho nakonec. Kdyby chodil trénovat, byl by výsledkově úplně někde jinde. Netrénuje, zabývá se kravinami – tím myslím politiku (Páťo promiň), ale za stolem je pořád ďábel! Zvláště když se dobře před zápasem zkalibruje, jak říká. Ten večer nás podržel.
TTC Praha F vs. SK START Praha D odloženo
Ferda má stále sádru na noze, Černí odjeli na hory, a tak se domluvil se soupeřem, že se to odloží. Možná škoda, protože bychom mohli využít čtyři hráče ze šestice: Helena, Jirka P., Patrik, Vašek, Vikas a já. Jakákoliv čtyřka by každého soupeře v sedmé třídě přejela rozdílem třídy.
… a na závěr
V uplynulém víkendu proběhlo druhé kolo prezidentské volby. Pro mě skončilo správně, já jsem spokojený. A myslím, dle procentuálního vyjádření, že takových bylo mezi pinkálisty více. Jsem rád, že na Hradě nebude ještě někdo horší, něž kdo tam byl posledních 10 let…
