Tento týden jsem navštívil právní kancelář, protože se musím připravit na nové nesmyslné nařízení ESU (Evropské socialistické unie). No přeci GDPR – ochrana osobních údajů. Nikdo o tom nic pořádně neví, stále se objevují zaručené informace. Mám také trochu obavu, jestli to nebude mít vliv na moje reportáže. Přeci jenom občas tam jsou fotky, občas nějaké údaje, které podle zatímního výkladu mohou být napadnutelné. Smál jsem se tomu, že vlastně novináři nebudou moci ani napsat, ze které strany je konkrétní politik, protože to je osobní údaj.
Takže si zkusím utkání céčka, na kterém jsem chvíli byl, okomentovat tak, aby se mě od 1. května nic nestalo.
TJ Sokol Michle Praha B vs. SK START Praha A 10:0
Tak to se nepovedlo, hráli jsme ve třech. Martin byl na cestě na utkání a dostal zprávu, že mu v těch mrazech, co teď panují, prasklo doma potrubí, tak jel zachraňovat majetek. A už nestihl povolat mlaďocha z Vršovic. Je to škoda, protože on bydlí někde blízko haly v Michli.
A že je psychicky těžké bojovat ve třech a ještě bez Sládi, asi nemusím připomínat. Bojovnost tam samozřejmě byla, ale podvědomí hraje svoje…
Káfa v první dvouhře potrápil Koděru v pěti setech, ale to bylo ten večer vše.
SK START Praha B vs. TJ Stadion Žižkov B 3:10
Utkání se hrálo v pátek a mě se ve čtvrtek stalo to, co přede mnou dalším kolegům. Pálení v krku, večer teplota a už to jelo. Musel jsem najít náhradu. S Radkem jsem počítat nemohl, protože lehnul také. Tak jsem zkusil Ivoše, o kterém vím, že má věci na pinec stále v pohotovosti v práci. Nezklamal mě a se slovy, že se alespoň rozehraje po nemoci na příští týden, nastoupil k utkání.
Nebyl jsem přítomen a nikdo mě neinformoval o průběhu. Dříve Ivoš psával postřehy ze zápasů céčka, mohl si střihnout pár glosiček o tomto utkání. Takže jen ze zápisu vím, že body dělal jen Jirka (jeden) a Honza (dva).
Máme teď za sebou dvě porážky a zase jsme v tabulce spadli. Jsme jako píst, nahoru, dolů. Když postavíme Martina a druhého Honzu, způsobí to zážeh a jedeme nahoru. Když nemohou, jedeme dolů. K naprosté jistotě záchrany potřebujeme dvě výhry. Když Olymp jednou prohraje, stačí jedno vítězství.
SK START Praha C vs. TJ Sokol Běchovice C 5:10
Dle GDPR. Stalo se již standardem posledních dnů, že byly opět problémy se sestavou. Muž, který patřil v sedmdesátých letech k nejlepším žákům v Praze, má trvale zdravotní problémy. Akorát, že nemohu asi napsat, jaké části těla se týkají, je to osobní údaj, který by bylo možné zneužít. Další muž bere antibiotika (snad to mohu napsat). Ten, který nám sehnal nové dresy, nemohl z pracovních důvodů a muž, který bydlí nedaleko jednoho malého pražského pivovaru, byl na jisté kulturní akci.
Takže sestava vypadala takto. Po čase nastoupila žena, která se poslední dobou toulala po světě. Muž číslo 1, který má logo své firmy na dresu. Musím ještě přidat další obecný údaj, protože takoví jsou u nás dva. Jakou má konkrétní výšku, nejspíš napsat nemohu, to by byl jasný citlivý osobní údaj. Asi mohu napsat obecně, že je politik. Za jakou stranu, ze mě nedostanete. Muž číslo 2 má také logo na dresu, není politik a maximálně by o politicích mohl psát v literárních výtvorech, které vydává. Mužem číslo 3 byl ten, který bydlí nedaleko Střeláku a v novém roce mu to moc nejde a stále se hledá. Takže to byla jasná sestava.
Oba debly prohrály svá utkání. Jen ten, ve kterém byl na první pohled patrný velký výškový rozdíl obou spoluhráčů, uhrál set. Druhý debl prohrál 0:3.
V první singlové rundě vyhrál jen muž 1, který porazil manžela (pozor na citlivý údaj poukazující na jeho rodinný stav) jedné naší bývalé hráčky z konce 80. let. Překvapivě zabodoval také muž 3 výhrou nad nervózním mužem staršího data narození. Žena prohrála s hráčem soupeře, který vypadá na první pohled, jako že to neumí, ale udělal 4 body a celkově v této soutěži si nevede vůbec špatně.
V další rundě bodoval opět muž jedna, který porazil Zmijáka (a teď se čtenáři ukaž!) a tentokrát i žena, která porazila manžela. Následně všechny zápasy byly o našich porážkách, i když zápasy muže jedna a ženy byly pětisetové a být to opačně kdo ví, jak by to dopadlo.
Poslední, pátý, bod získal pro tým ten, co se mu nedaří a tak najednou měl aktivní skóre v zápase (2:1)
Radši budu psát bez ohledu na GDPR, protože to je o nervy. Jen doufám, že moje zápisy budou genderově vyvážené, abych nenarazil tady.
TT Inter Cup
TTC Sarnthein (Sarentino, Itálie) vs. SK Start Praha 4:0
Po letech tradičních soupeřů z Německa nebo Rakouska, jsme tentokrát vyfasovali italský tým TTC Sarntheim. Na mapách se uvádí vždy dvojjazyčný název, tedy v tomto případě ještě italské Sarentino. Město však leží kousek od Bolzana, blízko rakouských hranic a tam se mluví hlavně německy. Sami hráči vůbec italsky mluvit nechtěli. Tak trochu mě to připomínalo soupeře z Belgie, na které promluvit francouzsky, tak se snad urazí. Původně jsem uvažoval, že bych jel také, ale ve stejný termín bylo v Praze mistrovství ČR. Ne, že bych snad byl nominovaný, ale využil jsem toho, že to bylo v Praze a šel na doškolení trenérů. Platnost licence mě končila v prosinci a nechtělo se mi pak jezdit třeba do Olomouce na WT.
Kluci na „výlet“ jeli v sestavě: Martin (řidič), Petr K., Dan a Honza K. Tím, že jel Honza, který v předchozím kole výrazně pomohl k postupu třemi body, dělali jsme si tak trochu naděje na postup. Kolovaly takové informace, že italští soupeři hrají úroveň blízkou naší divizi.
Před utkáním se na facebooku špičkovali Martin s jejich šéfem, který tam také pověsil pozvánku na utkání.
Cestu do Itálie trochu zkomplikovaly zácpy v Alpách. Takže to, co mělo trvat cca 6 hodin, se protáhlo na hodin osm. Ale kluci si nejspíš užívali i ty zácpy.
Na místo dorazili včas, aby se mohli svědomitě připravit na zápasy. Dle Martinových slov to tam bylo vše perfektně zorganizované, krásná hala, hráči soupeře i management byli příjemní lidé. Jediné, co nám trochu zkazilo radost, byla informace, že domácí hrají špičku druhé italské ligy s ambicemi postoupit do první. A průběh utkání tomu odpovídal.
Sarentinci nebyli žádní mladíci, řekl bych, že dle data narození byli blíže našim veteránům v týmu, než k Honzovi. Nastoupili s jednou posilou z Moldavska a všichni další domácí hráči měli jména vyloženě německá než italská. Celé utkání začínal Honza a byl to jen on, kdo soupeře, decentně řečeno, potrápil a uhrál za celý tým jeden set. Všechny ostatní zápasy měly hladký průběh a skončily výsledkem 3:0 pro domácí. Do deblu nakonec s Honzou nastoupil Martin. Honza sice vloni hrál s Danem a proti Belgičanům také, ale tady už o nic nešlo a tak „řidič“ potřeboval domácím divákům také ukázat, že pinčes ovládá.
Zřejmě nejzajímavější část celého zájezdu přišla na řadu večer. Šéf klubu byl zároveň majitelem velké kinotéky a tak došlo na ochutnávku místních vín. Vše zajídali kvalitním špíčkem, který kluci dostali i na cestu domů. Petr s Danem jsou zkušenými degustátory vína a tak se do této činnosti radostně pustili. Martin se ujal benjamínka našeho týmu a jako správný mentor Honzovi vysvětloval zákonitosti ochutnávky. Původně jsem myslel, že Honza dá přednost MČR, kde byl myslím prvním nebo druhým náhradníkem. Dal však přednost reprezentovat český stolní tenis v zahraničí a byl nakonec velmi rád a spokojený.
Podle slov Martina to byl podařený víkend. Jediná kaňka byla ta porážka. Martin zmínil mírnou frustraci všech z toho, jakou dostali nakládačku a jestli je to účel hrát s tak výkonnostně rozdílným soupeřem. Připomněl jsem mu, že vlastně už byli ve třetím kole a jen dvě zbývají do finále. Co by měly říkat takové kluby jako TTC Ostrava nebo El Niňo. Takové špičkové týmy a teď v Poháru ETTU byly oba kluby celkem lehce vyřazeny a také minimálně v jednom zápase prohrály 0:3. Je fakt, že oběma klubům v rozhodujících zápasech chyběli dva zkušení a výborní hráči (Karakaševič, Kleprlík). A i u nás chyběl náš nejlepší, že Káfo!