To, že áčko má personální problémy, je už obehraná písnička. Těším se na dobu, kdy se budou kluci v našem prvním týmu hádat, kdo z nich bude hrát zápas, protože bude přetlak na čtyři místa. V zápase béčka pěkně řádil Jirka, který neprohrál ani jednou! A měl z toho velkou radost. Ten večer měl hrát za dva.
Slovan KST Bohnice B vs. SK START Praha A 10:2
Jak již bylo avizováno, áčko mělo opět problém dát dohromady čtyři hráče pro utkání. Tentokrát by v hrací den, tedy ve čtvrtek byli jen tři. Navíc by to bylo proti stejnému soupeři, proti kterému si to už vyzkoušeli v úvodu první půle soutěží. Bohničtí by si mohli myslet, že to děláme speciálně jim schválně. Martin tedy začal pracovat na tom, aby se utkání mohlo odehrát ve čtyřech a domluvil se soupeři odklad na neděli. Když vše dojednal a dal to všem vědět, tak najednou se hráči áčka začali omlouvat a dopadlo to tak, že na odložené utkání byli ještě ve čtvrtek v nominaci jen hráči dva! Martin a Honza B. Na čtvrtečním zápase béčka jsem přemluvil opět Honzu A., aby nastoupil.
Nakonec to dopadlo dobře personálně a áčko nastoupilo k utkání dokonce s pěti hráči! Proti původním předpokladům dorazili ještě oba Petrové. Honza A. nastoupil do deblu a pak v posledním utkání střídal Petra J. Herně to naopak moc dobře nedopadlo, když jediné dva body uhrál Honza B.
SK START Praha B vs. TJ Sokol Petrovice C 8:10
Historie se opakuje. S tímto soupeřem jsme zahajovali sezónu u nich a utkání končili ve 23:20 s výsledkem 10:7 pro nás a zničení fyzicky. Psychicky naopak nahoře.
Tentokrát, kromě doby utkání, to bylo opačně. Hrát jsme začali v 19 hodin a končili o půl jedenácté. Naštěstí správce u nás to nesl statečně, na rozdíl od správce z Petrovic, který tenkrát byl pěkně naštvaný. Fyzicky nás to také poznamenalo a navíc psychicky jsme na tom nebyli dobře. Porážka 8:10 je, jak jsem již několikrát psal, jedna z nejhorších. Škoda, že se nepodařilo využít alespoň jednu z posil, které nám letos pomáhají. Kdyby místo Patrika nebo mě, hrál někdo z trojice Martin, Honza B. nebo Honza P., nemuseli jsme končit tak pozdě a poražení.
Jako už několikrát, i dnes nás muselo mrzet to, že se nevyhrály oba debly. Na první pohled vypadá moje a Honzovo vítězství jako jednoduché, ale nerodilo se lehce. Nejspíš rozhodl první set, kdy jsme už prohrávali 6:10 a vyhráli 12:10. Na soupeřích bylo viditelné rozčarování. Horší to bylo na druhém stole. Patrik s Jirkou prohrávali už 0:2 na sety, zabojovali a vyrovnali. V pátém setu se se soupeři stále přetahovali po míčcích, bohužel zradila je koncovka.
V první rundě nastoupil Jirka proti soupeřově jedničce. Ten v prvním zápase porazil oba Honzy a mě. Jediný, kdo ho překvapivě porazil, byl Patrik! V naší herně s ním Jirka moc práce neměl. Možná ho zblbnul tím, jak stále vykřikoval (Jirka) už od příchodu do herny: „Petrovice zdraví Petrovice. Já jsem taky z Petrovic“ Nejspíš jedničce Petrovic bylo hloupé porazit spoluhráče…
Já jsem prohrál s Davidem Píchou, kterého jsem u nich porazil. Paradoxně Davidovi vyhovovala naše herna víc, jak ta jejich. Celkem dobře umí vysokou lobovanou obranu a u nás to skoro až přeháněl. Míčky vracel obloukem skoro až k našemu stropu. No a já prostě tyhle míče neumím ukončit. Nejsem Jindra Panský, abych si u toho ještě svižně vyskočil. Příště budeme s Petrovicemi hrát v malé herně! Prohrál jsem 1:3.
Patrik prohrál se Zdeňkem Peckou, který doma neuhrál ani bod, ale asi přes Vánoce potrénoval, protože u nás ho porazil jen suverén večera, Jirka. Bohužel překvapivě prohrál i Honza A. Takže po první rundě a deblech 2:4.
V dalších čtyřech zápasech jsem nejdříve prohrál já s petrovskou jedničkou. On je na mě moc rychlý a nejsem schopen ho ani minimálně ohrozit. Je to prostě soupeř, který mi absolutně nevyhovuje a nemám proti němu co hrát. Patrik prohrál s Píchou a Honza s Peckou! Jen Jirka si jel ten večer to svoje blues. Takže 3:7.
Když Patrik prohrál utkání dalšího kola a bylo to 3:8, prohlásil, že to už nedotáhneme a že se jde vysprchovat. Řekl jsem mu, že to ať ho ani nenapadne, je to kulaté a stát se může všechno. Na to mi odvětil, že když bude potřeba, tak se zase svlékne! Naštěstí to neudělal a došlo na moje slova. Já jsem ve třetí rundě bodoval, Jirka v normě a Honza porazil jedničku a najednou to bylo 8:8.
Jenže nastala nejhorší možná varianta – o tom, jak dopadne celé utkání, rozhodovali dva hráči, kteří, a to si na rovinu přiznejme, na tu třetí třídu nejspíš nemají, já s Patrikem. Oba jsme prohráli ve čtyřech setech, já si na Pecku celkem věřil (u nich jsem ho porazil), ale on fakt tento večer hrál dobře. No spíš nás asi všechny ukecal. Ten člověk nezavře při utkání ústa. Za prvé hrozně rád počítá celé utkání sám všechny sety, ale mezi tím ještě komentuje jednotlivé údery jak svoje, tak i soupeřovy. Nějak dramaticky rušivé to zase není, ale může to zápas trochu ovlivnit. A nejhorší varianta? Když je na stole Pecka a Nacher…
Můj jediný vyhraný zápas měl zajímavou dohru. Prohrával jsem na sety 0:2, pak jsem ale totálně překopal taktiku a bylo to 2:2. Taktika byla správná a tak jsem s ní vyrukoval i do posledního setu a vycházelo to. V koncovce to bylo 9:9 a já dal prasátko na 10:9. Slušně jsem se omluvil, a protože to bylo moje třetí sele v celém zápase oproti soupeřovým minimálně 12, nečekal jsem žádnou dramatickou reakci. Přepočítal jsem se. Ze strany soupeře následoval šílený výbuch zlosti. Nechci polemizovat, jestli řekl: „zase prase“ nebo „to je prase“, ale následovalo vzteklé odpálení míčku do zdi. Ten se pochopitelně roztříštil! V lize by za to dostal minimálně žlutou kartu. Protože to byl již čtvrtý zničený míček ten večer, ale první, který být zničen nemusel (3x to vyplynulo ze hry), tak jsem v emocích rozhodil ruce, pokrčil ramena a řekl (přiznávám): „Jdi do prdele“. Následoval druhý výbuch soupeře, který začal křičet, proč mu to říkám a posílám ho tam, že jsem přeci lepší (???) a nemám zapotřebí říkat to, co říkám. Slušná demagogie, možná odkoukaná od našeho premiéra. Začala velká diskuze a připomínám, že za stavu 2:2 na sety a 10:9 pro mě, kdy soupeř úplně potlačil příčinu celého incidentu a začal se zabývat důsledkem a dělal postiženého ze sebe. Po asi 5 minutách jeho monologu se zeptal, jestli se bude hrát. Tak jsem šel ke stolu, dal servis a celé to ukončil. Nejspíš se soupeř sám rozhodil. Že to nebyla celé jen moje chyba mi v podstatě potvrdil Zdeněk, který se mi „omluvil za Petrovice“.
Já se jen divím, že takoví hráči, kteří dostanou hysterický záchvat při praseti, pinec hrají. Kdyby šli hrát šachy ušetří si nervy.
SK START Praha C vs. TJ Sokol Kbely B 10:1
Kbely byly jediným týmem, který nás v první půli hned v prvním utkání porazil 10:8. Jenže jsme k nim museli jet ve třech (Radek, Adam a Pavel), protože to tehdy vyšlo tak, že v jednom dni hrála tři družstva.
Tak jsme kbelským chtěli ukázat, jakou měli tenkrát kliku. Dostali nakládačku a to ani nemusely nastoupit posily z béčka. Sestava byla stejně silná: Helena, Radek, Ivo a Vašek. Helena nás teď cca na měsíc opustí a ztratí se někde ve světě. Vašek začal nový rok velice dobře. Myšleno hlavně tím, že přišel na zápas a věřím, že v jarní části nás ve štychu nenechá a bude nastupovat mnohem častěji, než v zimní části.
Kromě dvou zápasů (4 sety) byly ostatní zápasy jen třísetové. K samotnému zápasu se toho asi moc napsat nedá vzhledem k výsledku. Ivoš celý zápas shrnul v pozápasové SMS:
„Radek volně, Helena útočnou hrou, Václav ztratil nerozehraností, já standard.“
TJ Sokol Petrovice F vs. SK START Praha D 10:0
Na utkání jsem se původně chtěl jít podívat vzhledem k blízkosti sokolovny od mého bydliště. Ale po zápase proti petrovickým kolegům tohoto týmu na Střeláku, jsem nebyl ani schopen chodit.
Hráči našeho déčka jsou zářným příkladem toho, že sport na této úrovni má vést hlavně k potěšení ze hry. A také známé heslo: Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, razí tím správným příkladem. Byly tam zase dvě nuly v zápase, které já bych například nikdy nedal, ale proti nim také stáli nadšenci, asi lepší, kteří také nectí taková ta nepsaná pravidla.