Ten závěr sezóny je takový nemastný – neslaný. Osvědčené sestavy se začínají rozpadat. Navíc už není ani o co hrát. Áčko už se těší, až si zahraje konečně soutěž, která se blíží jejich výkonnosti, béčko je rádo, že si příští rok zahraje třetí třídu s další posilou k Martinovi. Céčko se těší kromě toho samého (další dvě posily z béčka) i na to, že postoupí.
SK RTTI Poplatky.com A vs. SF SKK El Niňo Praha H 10:2
Na toto utkání áčka jsem nemohl přijít ani na začátek, protože jsem musel na kontrolu Extraligy na Kotlářku. Začalo play-off i play-out a tak budu mít o zábavu postaráno.
Tentokrát jsem musel Martina docela nahánět, aby mi poslal alespoň pár v ět. Už jsem myslel, že to budu muset okomentovat jen ze zápisu. No, ze zápisu! On byl Martin vůbec nějak mimo, asi ten konec sezóny. Zápis mi zapomněl poslat a pak to doma honil z paměti a psal výsledky setů na linkovaný papír. Snad si to pamatoval dobře. Vzhledem k tomu, že se dosud soupeř neozval, tak asi to má dobře. Zápis nechal ve skříňce. Utkání bylo nejspíš nudné. Akorát se, když jsme spolu mluvili, nepochlubil, že za soupeře hrála hráčka z Jižní Koreje!
Podle zápisu se hoši nejvíc zapotili při deblech, které vyhráli shodně 3:2 a pak Jenda, který prohrál právě z hráčkou z východu 2:3 a Martin, který držel basu a také to „zvojtil“ v pěti setech. Tak tedy těch Martinových „několik vět“:
„Byl před námi další zápas s povinným vítězstvím, čekalo nás El Niňo. Soupeři přišli v maličko změněné sestavě s korejskou hračkou Shim.
Průběh čtyřher byl obyklý. Dan a Honzou hladce vyhráli a já s Davidem jsem si říkali, že už konečně musíme vyhrát!!! Vedli jsme opravdu hladce 2:0 a nic nenasvědčovalo tomu, že bude drama. Ale nakonec bylo. Najednou jsme oba začali baštit nárazy a začali se strachovat o výsledek. V pátém setu jsme prohrávali 5:7, ale nakonec jsme 11:8 vyhráli.
Když hrála Korejka Shim s Davidem, tak jsme se s Honzou dohadovali kolik jí je asi let! Honza tipoval, že něco mezi 15 až 27, já jsem říkal: „ne, ne, bude ji určitě přes 30“. Nakonec jsme na soupisce našli její ročník narození: 1970! Legrační bylo, že ani soupeři nevěděli kolik jí je let. Honza s ní nakonec prohrál. Zápas to byl zajímavý, Honza ji sestřelil ve dvou prvních setech, ale ona pak začala hrát ten nejobyčejnější prudký rovný servis a Honzu vybouchala 2:3.
Jinak jsme vyhráli 10:2 a diskutovali o organizaci posledního zápasu. Je dobře, že je už konec, neboť tzv. povinných a nudných zápasů bylo hodně (výjimkou byly domácí zápasy s Kyjemi a Střížkovem a venku se Střížkovem – jediná remíza). Už se však těšíme na posezonní tréninky!“
Organizace posledního zápasu se vyřešila. Problém spočíval v tom, že hráči: Dan, Káfa a Martin nemohou dorazit. Takže nakonec budou hrát Honzové a Patrik s Jirkou. Posledně jmenovaní mladí nadějní junioři si potřebují také osahat druhou třídu, že! Akorát, že zafungoval zákon „padajícího hovna“ a protože se ve stejný den hraje utkání třetí třídy, tak jsme jen tři (já, Radek a Ivo). Já navíc ráno jdu na trhání zubu a nevím, v jaké budu kondici!
TJ Pankrác D vs. SK RTTI Poplatky.com B 10:1
Ač to byl předposlední zápas sezóny a už o nic nešlo, tak jsme tam šli v pěti a přitom bez Martina! Bylo to hlavně z důvodu toho, že Patrik měl zastupitelstvo a nevěděl, kdy skončí, tak pro jistotu! Nakonec to Páťa stihnul. Dal jsem zase příležitost Štěpánovi a zahrál si s ním debla. Prohráli jsme, ale je to hráč, se kterým se mi nehraje vůbec špatně. Kdyby potrénoval, nemohl by být bez bodu. Druhý debl, Patrik s jirkou, neměl šanci a prohrál také 0:3. Pro mě ten večer hraní skončilo a dál hrál Radek. I když v jednu chvíli Jirka vyhrožoval, že jde domů a že to musím dohrát. Bylo to po první jirkově zápase, který prohrál. To by asi nevadilo, ale hrozně ho naštvalo, že prohrál s hráčem, kterého by, podle vlastních slov, měl smáznout 3:0. Zase tak špatný to ale hráč nebude. U nás na podzim porazil, Jirko, Martina 3:1!!!
Jediný čestný bod stejně nakonec uhrál právě Jirka. Patrik prohrál opět pětisetový zápas, ale nakonec si paradoxně liboval, že to zase nebylo za stavu 2:0 pro něj. Tentokrát vyhrál první set, aby následně prohrával 1:2.
Další zápas na pět setů sehrál Radek s jejich jedničkou. Ač to byl útočník, přijal Radkovu defenzivní hru za svou a pinkal a pinkal. On totiž Radek každého soupeře, který ho nezná, zřejmě nějakým výrazem, či hereckým nadáním přesvědčí, že je super obranář. A že ve svých úderech má super čop! Soupeř se pak bojí praštit i do půl metru vysokého míčku od Radka.
Při odchodu z haly jsme soupeřům popřáli hodně štěstí v mediálně velice sledovaném utkání na Konstruktivě. Tvrdili, že je chtějí porazit, protože jim právě Konstruktiva vzala na podzim šanci na postup tím, že u nich remizovala. Ale to nehrál ten jejich nejlepší hráč. Myslím, že v tomto složení nemohou prohrát. Ale kdo ví, síla peněz je veliká…
SK HAMR B vs. SK RTTI Poplatky.com C 10:7
Tohoto soupeře jsme doma rozdrtili 10:1 a to tentokrát soupeř hrál jen s jednou změnou a ještě k horšímu. U nás hrála soupeřova suverénní jednička a byla bez bodu. Tady je vidět, že prostě druhá půlka soutěže nám vůbec nevyšla. Po první to bylo skoro na postup a kdybychom jí odehráli jako tu druhou, tak se snad ještě třeseme, abychom nesestoupili! Ivoš nám k tomu napsal:
„Od čtvrtečního večera, kdy mi škublo v noze při normální chůzi (to stáří stojí za pendrek), jsem měl o osud utkání obavy. Do herny jsem dokulhal, takže jsme postavili debl dámský a druhý: Radek a Radek. Kluci hráli proti lepším, bohužel nestačili, holky druhou dvojici po jistém výkonu porazily a vyrovnaly.
Radek B. prohrál pouze s jejich mladým útočníkem v pěti setech, bohužel koncovka ho zradila. Jelikož mladík se radoval i z prasat, nebyl Radek po prohře v dobrém rozmaru. S ostatními si poradil tak, jak ho známe. (Pozn. předsedy: toho samého hráče však Radek doma smáznul 3:0)
Helena se snažila, a i když byl zmíněný mladík nad její síly, několikrát ho smázla nechytatelným forhendovým drajvem, že jen koukal. Se Satrapou uhrála o set více než já, je to bojovnice. S jejich čtyřkou si za laskavého koučování partnerky z deblu poradila.
Já začínal s trávařem, hrál jsem rychle na krátké výměny bez pohybu za stolem, dva sety jsem ho mlel, pak mu poradili a otočil to, v posledním to byla oboustranná nervózní tahanice, měl jsem servis poslední a to rozhodlo (pozn. předsedy: doma vyhrál Ivo 3:0). To mne povzbudilo a ublokoval a přeútočil jsem i mladíka, obzvláště bekhendem. Bohužel mi docházely síly a Satrapa mi bekhend úspěšně blokoval, nejdřív jsem jen koukal, další set ale vyhrál, abych pak prohrál v nervy drásajících koncovkách. Zajímavé bylo, že jsem tu nohu po těch zápasech vnímal jako lepší, ale celková únava byla značná.
Radek S. zahrál spoustu pěkných úderů, ale na jeho výsledku se projevila nerozehranost.
Dopřáli jsme jim vítězství, ale těsné, příště je doma porazíme!“
Na závěr ještě jednu perličku. Když jsem viděl zápis o utkání (ofocený a poslaný do mailu), nevěřil jsem svým očím. Zažíval jsem dobu dávno minulou, když v deblu s Helenou bylo uvedeno dívčí jméno Alice. Říkal jsem si, kdo asi diktoval soupeři sestavu a dedukcí mě to vyšlo jednoznačně. Ani jeden Radek podle mě neví, jak se jmenovala Alice za svobodna, naopak bych si tipnul, že Ivoš zase neví, jak se jmenuje nyní. A tak to vyšlo na Ivoše. A také, že ano!!
Říkal jsem si, že teď to objeví Konstruktiva a nařknou nás, že na soupisce je neexistující hráčka! V oficiálním zápise na STISu to však bylo nakonec vše správně. Nejdříve jsem si říkal, že soupeř to dal asi podle křestního jména, ale v papírovém zápise v deblu jsou jen příjmení. Takže je nejspíše osvítil duch svatý.