Ano, nemocnice. Tedy my máme v tomto období různě nemocných hráčů, nebo hráčů v rekonvalescenci. Těžko se dává dohromady sestava. Klídek dosud vyzařoval jen z déčka, ale teď v neděli si Ferda přivodil (resp. byl mu přivozen) úraz a bude nejspíš 4 týdny mimo hru. Béčko deklasovalo první tým tabulky se kterým se vrátila do klubu svého mládí naše dřívější hráčka.
SK START Praha A vs. TJ Orion Praha A 5:10
Od posledního zápasu na Žižkově uplynulo 14 dní. Bylo to způsobené státním svátkem 28.října, kdy se soutěže na týden přerušily, protože byly podzimní prázdniny. A možná to bylo osudové. Kdyby se normálně hrálo, nestalo by se to, co se stalo Martinovi. Ve volném týdnu se vyskytly nějaké zdravotní problémy a bude chybět možná tři týdny! Musel jsem lepit sestavu a šlo to horko těžko. Martin a Káfa nemohli nastoupit, a tak k oporám Jirkovi a Danovi jsem musel přiřadit opět Alexa a přemluvil jsem Petra. Ten na tom také není zdravotně dobře (co my jsme to za klub?), ale svolil, že v této situaci zkusí pomoct. Také si tím splní povinnost odehrát do 31.12. minimálně jeden zápas, aby nemusel být vyřazen ze soupisek jako „černá duše“.
Kluci z Orionu tvoří celkem vyrovnaný tým, na jehož poražení je třeba určitě nasadit to nejlepší. Naši borci se všichni snažili, ale nešlo to. Alex, stejně jako na Pankráci, opět odehrál první zápas pětisetový a opět prohrál. Bodovali jen Jirka 3x a Dan 2x.
SK START Praha B vs. TJ Sokol Běchovice C 10:2
Na Střelák přijel tým, který seděl v čele tabulky čtvrté třídy, a navíc přijel i s naší bývalou dlouholetou hráčkou, Maruškou Brůčkovou (dříve Reichovou). Když vešla do herny, rozzářila se jako sluníčko šťastná, že se vrátila na místo svého působení. Celý zápas byl pro ni jedna velká radost. Já jí snad nikdy neviděl nějak naštvanou. Ona se stále směje, to je neuvěřitelné.
Naše sestava je stále bez rehabilitujícího Radka, zato ale s Honzou A., který si přišel zahrát debl se svým jmenovcem a byl připraven na střídání. Původně klasicky Dáši, ale nakonec to dopadlo jinak. Tři jmenované ještě doplnil Jirka H. a já. Oba debly jsme, jak jinak, vyhráli. Hlavně Honzové, nejspíš proti lepšímu deblu, předvedli ve třech setech skvělý výkon a Honza A. byl nadšený, jak se mu výborně s parťákem hrálo!
Po první rundě to bylo 5:1, když jediný bod soupeře urval David Chmelík v zápase se mnou po pěti setech. Vedl jsem 2:1, soupeř vyrovnal, když jsem vůbec nezvládl začátek setu a než jsem se rozkoukal prohrával jsem 2:6 a protože soupeř byl mnohem komplexnější a jistější, neměl jsem šanci to dohnat. V pátém setu už soupeř svou šanci nepustil. Jirka vyhrál po pěti setech a naši dva tahouni, Dáša a Honza P., přidali další body. Zvláště Dáša soupeře mastí ve třech setech. Neskutečné. V 11 dosavadních zápasech ztratila jen dva sety. Jeden ve 4.třídě a jeden v 1.třídě!
Po druhé rundě vedeme 8:2 se stejným scénářem: Dáša, Honza a Jirka bez problémů vyhrávají a já zase prohrál. Tentokrát s neustále kecající a rozesmátou Marií. To mi pochopitelně nevadilo, mám to rád a oplácím stejnou měrou. Ale ten její „ženský“ pinec…
Jakmile jsem to zvedl přišel nekompromisní drajv a šel jsem to sebrat. Pozdě v průběhu třetího setu jsem přišel na účinnou taktiku. Už to nepomohlo, a tak místo Dáši střídal Honza mě. A hned vítězně! Zápas ukončil druhý Honza proti Marušce. Ona ty jeho jedovaté spiny těsně nad síťkou a s potřebnou razancí prostě nebyla schopna sklopit. Takže do té doby první tým odcházel s potupnou porážkou.
Slovan KST Bohnice I vs. SK START Praha C 2:10
Do Bohnic jela celkem silná sestava (Helena, Ivo, Jirka P. a já), ale stejně jsem čekal těžký zápas. Ještě navíc mi asi ve tři hodiny odpoledne volal Vláďa Kadavý, že mají velký problém s kotlem a že se v hale netopí. Řekl jsem, že nám to asi vadit nebude a poslal všem spoluhráčům SMS, aby si vzali teplé oblečení. Když jsem přijel do bohnické arény, první co jsem uviděl, byla Helena pilně trénující s jedním ze soupeřů. Vzápětí jsem si sáhnul na radiátor a málem jsem utrpěl spáleniny. Všechny radiátory sálaly a v herně bylo neskutečné vedro. Prý to před chvílí někdo opravil…
Utkání se trochu zdrželo, protože se zkoušelo čekat na čtvrtého (výkonnostně ale prvního) hráče. To se nakonec nepovedlo, tak domácí hráli ve třech. Premiéra deblu Helena s Jirkou se nakonec nekonala, a tak první bod obstarala letitá dvojice Ivoš a Martin. Pro Ivoše to byla letošní zápasová premiéra, neboť musel podstoupit lékařský zákrok, který měl delší dobu rekonvalescence. Ivoš však ten svůj pinec nemůže zapomenout, a tak jsme vyhráli bez větších problémů 3:1.
V první rundě vyhrál Jirka bez boje, já porazil nejmladšího hráče soupeře lehce a Ivo musel vybojovat úspěšně pět setů s nejstarším z trojice soupeřů. Napínavé to bylo až do konce, v pátém setu 12:10 pro nás. Helena vybojovala celkem smolný zápas a ona naopak v pěti setech prohrála.
Ve druhé rundě Jirka přejel velice hladce mladíka, já po prohraném prvním setu (i když jsem vedl celý set) jsem pak už neměl problém a zápas dotáhl do vítězného konce. Ivoš prohrál s přemožitelem Heleny 1:3 a Helena vyhrála kontumačně. Stav tedy: 8:2 pro nás.
Jirka opět lehce porazil svého posledního soupeře. Já nastoupil proti do té doby 100% hráči domácích, a i přes z mé strany zase nesmyslnou ztrátu třetího setu (to už je taková moje libůstka…) jsem vyhrál 3:1. Tento mladík to celkem hrál dobře, ale měl lepší bekhend než forhend (na to už přišla Helena ve svém prvním zápase a já jí to nevěřil!). A nejspíš to, že tuto svou hru musel praktikovat na leváka, což pro něj bylo asi nepřekonatelný problém, a můj servis, z tohoto zápasu udělaly selanku.
Protože Jirka svůj zápas odehrál velmi rychle a já zdržel utkání tím jedním setem, tak Helena ještě stihla přede mnou šmiknout mladíčka. Toho, kterého tak pilně rozehrávala před zápasem…
SK START Praha D volný los
Před začátkem soutěže se odhlásil tým z Bohnic a protože už bylo rozlosováno, tak budou zase vznikat mezery a tabulka nebude nikdy kompletní, až na konci. Tentokrát volno vyšlo na naše déčko.
Pel-mel
Minulý týden se na internetu objevil zajímavý článek (ZDE). Týkal se politiky, ale autor se ho snažil poncipovat zábavnou formou. Byl o tom, že pražský politik Ondřej Mirovský, který je členem strany Zelených napadl Patrika Nachera, že nebydlí v Praze a přitom kandidoval na pražský Magistrát. Tak trochu se to týká toho, co jsem psal minule. Totiž, že pražský zastupitel by měl mít velký vztah k Praze třeba už jen tím, že se tady narodil. To samozřejmě Patrik splňuje.
Píši o tom proto, že oba jsou stolní tenisté, kteří se v pražských soutěžích pohybují plno let. V článku se našemu sportu věnuje dost místa. Jsou tam takové podrobnosti jako ELO koeficient, umístění na žebříčku, kdo koho naposled porazil. Ale také za jaké kluby oba hrají. V určitém okamžiku jsem si i říkal, kam až to v podrobnostech zašlo, jestli to čtenáře, který čeká článek o politicích, může zajímat. Nebo, jestli to nebyl článek tzv. „na zakázku“.
Možná by stálo tam ale také napsat, že Patrik se při hře nikdy zásadně nerozčiluje a hlavně není „nepříjemný“ na soupeře, což se o jeho kolegovi, v případě stolního tenisu, rozhodně říci nedá. V každém případě Patrik ještě před cca 5 lety v Praze bydlel „na plný úvazek“ a od dětství. To mohu, jako jeho trenér v mládežnických kategoriích potvrdit. A v současné době tráví v Praze naprostou většinu pracovních dní a dost pracovních nocí. Takže kolega Mirovský je trochu mimo.