Start odehrál první kolo MČR neporažených družstev ve Zdíkově s místním Sokolem. Zápas byl naplánován na 18 hodinu, vyjeli jsme z Prahy 15:45 s tím, že bychom to do začátku zápasu měli lehce zvládnout. Až do Příbrami byla cesta po dálnici v pohodě. Pak se to rapidně zpomalilo, protože se stále projíždí stavbou pokračování dálnice.
Přesto nám GPS ukazovalo, že přijedeme v 18:05. Skutečně se to podařilo a tak jsme krátce po šesté vystoupili v pěkném sportovním areálu Sokola. Mě osobně zaujalo, že vedle fotbalového hřiště trénovalo několik nadšenců rybolovnou techniku. To je o trefování terčů rybářským prutem s malým závažím. Tento sport jsem do nějakých 14ti let také provozoval. Už jsem to však léta neviděl.
Vešli jsme do míst, kde se měl odehrávat zápas. Nejdříve do jakéhosi předsálí, kde jsme se měli převléci. Byly nám nabízeny šatny se sprchami, ale ty byly o patro níž v suterénu. Tak jsme se převlékali v předsálí už proto, že zde bylo připravené malé pohoštění pro hráče.
Vešli jsme do tělocvičny. Klasická malá sokolovna na vesnici. Na ploše byly připraveny tři stoly a já se domníval, že jsou připravené pro rozehrání. Jak jsem se mýlil! Byly připravené pro vlastní zápas. Bude se prý hrát na třech stolech, aby to šlo rychleji. No tak to bylo něco pro mě. To zas bude v pěkném tempu. Některé z nás překvapilo, že místní na zápas vybírali dobrovolné vstupné.
První dvě rundy byly jako přes kopírák. Honza, Milan a Petr vyhrávali, já prohrával. Vzhledem k tomu, že kluci nechtěli, aby to bylo 17:0 pro nás, tak to, že jsem hrál já, bylo vlastně z tohoto pohledu dobré. On začátek zápasu byl pro mě pěkně nervózní. Milan i Petr shodně prohrávali 0:2 na sety. Nakonec to oba zvládli otočit. Nejspíš první dva sety nehráli naplno. Jen Honza to mydlil stále stejně a naplno, a to myslím je správné. Nakonec, kdyby s námi hrál Honza Adášek, jistě by hrál ve vysokém tempu a nekompromisně. To byl totiž jeho přístup k pinku. Soustředěně a s plným nasazením. Hráčů, kterým nadělil v zápase nulu, bylo opravdu hodně.
Nakonec jsme vyhráli 13:4 a společně se soupeři jsme šli zápas zhodnotit do místní restaurace, kde se všichni znali a bylo docela plno. Takže se evidentně na vesnicích do hospod stále chodí.
Když jsem zmínil Honzu Adáška, musím ještě něco napsat. Dostal jsem nápad, který Milan skvěle zrealizoval. Protože jsme vlastně pořadatelé, sehnali jsme pohár pro vítěze a nazvali ho Pohár Honzy Adáška. Jsem přesvědčený, že kdyby Honza mezi námi stále byl, určitě by se mu tento turnaj líbil a velice rád by se ho zúčastnil. Že by byl vůdčí osobností ani nemusím psát. Považujeme jako poctu jeho osobě předat vítězi historicky prvního mistrovství ČR neporažených týmů pohár pojmenovaný právě po Honzovi. Milan to hezky popsal na svých stránkách věnovaných tomu mistrovství (ZDE – kliknout vlevo na „AKTUALITY“). Tam najdete krátké reportáže ze zápasů a také výsledky ostatních týmů.
Republikové finále bude na Střeláku a tak doufám, že dorazí pár fanoušků. Teď nás čeká ve středu finále české části pavouka v Kostelci nad Orlicí.
