Tak tímto nadpisem začínám skoro každý rok svoje popisky sezóny. Tentokrát to tak jednoduše nepůjde. Je totiž potřeba zmínit několik nestandardních věcí, které se staly. Možná se někteří z těch, co moje reporty čtou podiví, proč víc jak rok byla odmlka.
Jak si jistě všichni pamatují, sezóna 2019-2020 se nedohrála komplet, když chyběla asi čtyři kola. Bylo to tenkrát kvůli nemoci dovezené z Číny přes Itálii do Evropy. Přes léto jsme se všichni těšili na to, že pandemie odezní a my budeme opět vesele hrát. Přání bylo otcem myšlenky. V srpnu se zdálo, že by to mohlo být dobré, začalo se hrát, ale odehrála se tři, v případě divize a 1.třídy čtyři, kola a konec! Po měsíci čekání na zlepšení se odpískala celá sezóna 2020-21.
Takže jsme byli bez sportu. Nejhůře to odnesly děti, které musely přestat sportovat, a ještě nakonec nemohly i do škol a nudily se doma. Ano, měly distanční výuku, ale to pobyt v kolektivu a v tělocvičnách nemůže nahradit.
Pak jsme dlouho sledovali koncert vládnoucích politických elit v čele s Paprťálou, tetou Ditou a červeným svetrem. Koncert to byl, ale neladilo to, každý hrál v jiné tónině. Stále se něco měnilo, nikdo nevěděl, co bude za týden. Je však třeba v rámci objektivity poznamenat, že k tomu všemu přispívala i opoziční elita!
Takže jsme byli všichni, kromě profesionálních sportovců, na rok beze sportu. Já si postavil a vybavil soukromou posilovnu, takže jsem pohyb měl a nenabral jsem váhu, spíš naopak. Plno jedinců však mohlo využít jen běhání v přírodě.
Velký průšvih však nastal před novou sezónou. Někteří sportovci – mladí i staří – se ke sportování jen těžko vrací. Někteří to zabalili úplně. My přišli o dva hráče, se kterými jsme v podstatě najisto počítali.
Před loňskou sezónou k nám přestoupil z Olympu Vilda Rys. Výborný hráč, od kterého jsme si slibovali velkou pomoc v tom, že se budeme pohybovat v nesestupových vodách. Stihl odehrát dva zápasy a byl konec sezóny. Všichni jsme doufali, že áčko v další sezóně bude hrát v nezměněné sestavě. Před prázdninami nám Vilda oznámil, že se rozhodl vrátit do Olympu. Nebylo v tom prý nic osobního a ono po dvou utkáních to snad ani nešlo. Bylo to jeho rozhodnutí, nemohli jsme mu bránit (spíš nechtěli), ale nikomu se to u nás v klubu nelíbilo.
Druhým hráčem, který pro nás dost znamenal a rozhodl se už nehrát, byl Honza Poledne. Stalo se to, co možná více sportovcům. Sešel se se mnou v srpnu a řekl mi: „Rok jsem nemohl hrát pinčes a za ten rok jsem zjistil, že mi vůbec nechyběl. Začal jsem rozvíjet jiné sportovní aktivity a s pinkem končím.“ Takže nebude ani na jedné soupisce. A najednou jsem zjistil, jak je nás málo.
Rozhodl jsem se to řešit s dalšími členy a jako řešení, jak z této situace, jsem dal návrh na odhlášení 3.třídy s tím, že si necháme jen 1., 5. a 7. třídu. Joj, to jsem si naběhl! Někteří členové se bouřili, že nás bude na pátou třídu moc a že si tedy všichni moc nezahrají. Já věděl své, ale nechal jsem rozhodnutí na členech. Áčko jsem do toho netahal. Nakonec jsem místo 3.třídy přihlásil 4.třídu, protože tuto soutěž už mohou hrát takoví hráči jako já a budou tam bodovat spíše, než ve trojce.
Mezitím se však v áčku vyskytly problémy rázu zdravotního a pracovního, takže najednou nejsou hráči ani v áčku. Od začátku září řeším personální otázku alespoň hledáním možných střídavých startů. Přestupy už nepřipadají v úvahu. Ne, že by to nešlo, přestupovat se dá do 14.2.2022, ale hráči k přestupu nejsou. Přitom bychom v podstatě mohli nabídnou stabilní účast ve všech soutěžích, pokud by dotyční chtěli. Tedy stálé hraní v 1.třídě, 4.třídě a v 5.třídě.
Nakonec jsem sehnal dva mladíky z Benešova. Oba Martinové se v prvním zápase za áčko ukázali ve velmi dobrém světle! Ale potřebuji další „střídavky“, protože takový hráč může odehrát jen 50% všech utkání.
SK START Praha A vs. TJ Loko Vršovice C 10:3
Za áčko nastoupili dva kmenoví hráči, Martin Rybář a Jirka Němeček a dva mladíci na střídavý start: Martin Melíšek (19 let) a Martin Dvořák (16 let). Je pravdou, že soupeř přišel jen ve třech a celou dobu čekal na Jirku Mráze, ale ten se někde zatoulal.
Po deblech to bylo 2:0 pro nás, když „hraný“ bod urvali mladíci nad velice zkušenou dvojicí Hamáček a Abrahám 3:1. Pak Martin R. prohrál s Hamáčkem poměrně lehce 0:3, ale to bylo poslední zaváhání našeho zkušeného borce. Zápas skončil nezvykle brzo, další dva body soupeři přidali výhrami s Martinem D. Martin M. neprohrál, což bylo hodně důležité. Oba mladíci zahráli velmi dobře. Všichni jsme přesvědčeni, že se chytí i Martin D., dnes pracovali také trochu nervy. Škoda, že nemohou hrát víc utkání. Pomohlo by to všem!
Ještě musím něco vymyslet s označováním jednotlivých Martinů. Krásné jméno, ale když je jich moc tak se to těžko popisuje. Ono i při zápase je to bizardní. Hrají na dvou stolech dva naši Martinové, jeden dá dobrý míč, druhý zkazí, ale diváci křičí dobře Martine. Co si má asi ten co zkazil pomyslet?