Áčko tento týden rozehrálo očekávané a sledované utkání s týmem, který je ještě starší než my, efko El Niňa. Béčko jelo do Stodůlek tentokrát s posilou Martinem, který nahradil „kolíňáka“ Jirku a byl to fičák! Céčko jelo k našim milým a oblíbeným kamarádům z Konstruktivy. I když v jejich céčku ti nejoblíbenější nehrají. V tomto zápase se odehrála premiéra v týmu.
SK START Praha A vs. SF SKK El Niňo F 10:7
Část zápasu jsem viděl na vlastní oči. Naši hráli v sestavě Dan, Martin, Petr K. a Káfa. Milan byl připraven na střídání, protože ho bolela záda. V civilu přišel fandit Petr J. Soupeř přišel s tím nejlepším co má k dispozici: prezident Zbyněk Špaček, Zdenda Remeš, Láďa Plachý a Tomáš Počta. Po vzájemných poklonách se do sebe oba týmy s vervou pustily a začátek byl ze strany našich borců famózní! Vyhrály se oba debly a pak první singly. Dan s Martinem v podstatě, kromě jednoho mírně vypuštěného setu neměli s Láďou a Tomášem zas takovou práci. To druhý debl byl zajímavý. Už složení naší dvojice, Káfa s Petrem K., bylo zvláštní. Proti nim stáli matadoři Zbyněk se Zdeňkem. Soupeři vedli 2:0 na sety, ale pak se něco zlomilo a naši borci srovnali stav. Bylo zajímavé sledovat, že hodně dobrý servis Petra vůbec nevadil Zdeňkovi a naopak velmi vadil Zbyňkovi. Za stavu 2:2 najednou začal Zdeněk stále něco vymýšlet. Vždy před servisem Zbyňka k němu přišel, špital mu cosi do ouška, aby pak následný úder totálně pokazil. A znova. A znova. Nikdo netuší, co vymýšlel. Vzpomněl jsem si na extraligu kdysi na Startu. Zábrana hrál s Kohútem debla a když Kiki servíroval Pepa mu říká: „Kiki dej krátký servis“, Kiki na to: „Jojojojojo, Pepo“. A co myslíte, že udělal? Pravý opak, servis až na kraj stolu a Pepa to šel sebrat. Brunátněl, brunátněl a čekal jsem kdy Kikiho kopne do zadku.
Káfa s Petrem vyhráli. Následně Petr v prvním singlu zničil Láďu neskutečným množstvím „prasátek“. Láďa už ke konci zápasu neměl sílu se ani rozčilovat. David nandal Zdeňkovi, Martin nestačil na skvěle hrajícího Zbyňka, Dan nedal ve třech setech šanci Tomášovi. Káfovi tentokrát Láďova obrana nesedla a prohrál po velkém boji 2:3. Když Martin porazil Zdeňka a stav byl 6:2, viděl jsem to na jasné vítězství, rozloučil se a odešel. Ouha! Soupeř pěti body v řadě otočil na 6:7. Dan nejdřív prohrál úplně lehce se Zbyňkem 0:3. Nejspíš je to tím, že ho zná jako své boty a nebo nemá problémy s trávou. Asi má dobrého zahradníka. Petr lehce s Tomášem, následovaly dva pětiseťáky se štěstím na straně soupeře: Dan se Zdeňkem a Martin s Láďou. Potom ještě ten večer skvěle hrající Zbyněk porazil nepříjemného Petra, i když ten vyhrál první set.
Proč jsem psal v úvodu něco o houpačce? Protože nyní zase následovala čtyři vítězství našeho týmu a byl konec. Nejdříve David porazil v pěti setech Tomáše. Následně Dan v zápase plném krásných a stylových úderů, které by byly ozdobou každé stolnětenisové učebnice, porazil v pěti setech Láďu. Ne, ne, kecám, uklohnil to samozřejmě! Oba klohnili. Mě osobně překvapil výsledek dalšího zápasu. Kdyby ho vypsala fortuna, prohrál bych hodně. Petr vyprovodil od stolu Zdeňka ve třech setech, ale pozor, rozdílem třídy!!! To snad i já jsem hrál s Petrem na tréninku vyrovnaněji. Zbyněk konečně prohrál. Radost mu zkazil úderový kouzelník Káfa! A byl to desátý bod. Takže áčko je stále v popředí tabulky bez porážky.
TJ Sokol Praha 5 – Stodůlky E vs. SK START Praha B 2:10
Stodůlky neměly dobrý vstup do sezony a tak jsme chtěli, aby v tom pokračovaly. Musely jsme se obejít bez Jirky. Tím, že bydlí v Kolíně, tak by ze Stodůlek nestíhal vlak. Naštěstí si chtěl na další zápasy v divizi zatrénovat Martin a přijal mé pozvání. Byl to dobrý tah, protože jak no tak honza bravurně oddtáhli celé utkání. Tentokrát se k nim překvapivě přidal
Patrik a neprohrál. Já to měl 1:1.
První debl hrál v klasickém složení tedy já s Honzou, Patrika jsem šoupnul k Martinovi. Tato dvojice odehrála první tři sety na výhody, ale vedla po nich 2:1. Čtvrtý set už zvládli bez větších problémů. Zajímavá situace nastala na druhém stole. Po losu na začátku prvního setu jsme se postavili klasicky. Většinou začínám buď servisem, nebo přijímám. Bylo tomu tak i teď a já přijímal od staršího hráče z dvojice. A nebyl jsem schopen. Divný servis. Ač soupeři v podstatě vůbec neútočili a jen pasivně dohrávali míče, prohráli jsme hlavně našimi chybami 2:11. Proč jsem na úvod použil spojení „zajímavá situace“? V tomto zápase bylo vidět, co znamená postavení v deblu v souvislosti s tím, jak a komu vyhovuje hra soupeře. Druhý set jsme vyhráli my 11:3. A teď pozor! Opakovalo se to ještě dvakrát: soupeři lehce třetí set, my lehce čtvrtý. Před pátým jsme si řekli, že musíme uhrát dobrý výsledek při nevýhodném postavení do „otočky“ v pátém setu. Povedlo se! Vedli jsme v půli 5:2. Následoval šok. Naše původně brilantní složení šlo do kopru. Tak jako se soupeři nepovedlo jejich vítězné složení do půlky, tak my vyhořeli při našem a prohráli pátý set 7:11! Po deblech 1:1. Honza s Martinem své singly zvládli na jedničku. Martin před utkáním se svým soupeřem k němu prohodil repliku, že s nikým takového jména ještě nehrál. Jeho soupeřem byl Jágr, ale nikoliv Jaromír. Honza hrál s mlaďochem z deblu, který nastoupil proti nám. Snažil se stále spinovat, ale všechno zahazoval za stůl. Připomněl mi jeden kreslený vtip od Ivana Mládka. Nad studní stojí dva maníci, koukají do studny a jeden druhému říká: „Nemá to cenu. Uměl jen motýlka a umlátil se o stěny“.
Já nastoupil proti takovému divňochovi. Nehrál špatně, ale každý úder komentoval nesmyslnými replikami. Hráli jsme 5 setů a dal jsem mu všehovšudy tři prasátka. Při tom posledním řval: Zase prase, už jsem jich dostal nejmíň deset. Porazil mě, ale také díky tomu, že jsem nehrál chytře a kazil jsem dost servisů.
Patrika na vedlejším stole Honza dokopal k výhře. Skoro doslova dokopal. Pořád na něj křičel, ať se hýbe, při přestávce mezi sety zvyšoval hlas, aby ho nabudil. Nutno napsat, že se to utkání vyvíjelo podle starého scénáře. Ano, Patrik vedl 2:0 na sety, aby soupeř vyrovnal na 2:2. V pátém setu asi zapůsobilo Honzovo koučování a Patrik ten se vyhrál. Také první co mi řekl bylo, abych nezapomněl napsat, že prohrával dva nula a vyhrál! Zůstaňme u Patrika. I své druhé utkání vyhrál 3:2 proti hráči s nepříjemným podáním a opět byl dokopán.
Vrátil bych se ke hráči Stodůlek, se kterým jsem prohrál. Oba zápasy s našimi borci Honzou a Martinem začínal v prvních setech skoro stejnými komentáři. Po prvních míčcích, které prohrál stále drmolil, že kluci mají štěstí a občas vykřikl: „Vždyť to neumí, s ním přeci nemůžu prohrát“, nebo „To zas byla náhoda“. Možná, že Martinovy spiny náhodné byly, ale pak takové náhody trvaly celý zápas…
Naši hoši s ním vyběhli oba 3:0 a v podstatě rozdílem třídy. Na jeho obhajobu musím napsat, že u obou ve druhých setech již zmlkl a jen kroutil hlavou.
Patrik byl po prvním zápase tak v ráži, že mi na lavičce začal vysvětlovat teorii, že jsme klidně mohli hrát třetí třídu, protože rozdíl mezi ní a čtvrtou není žádný a že bychom soupeře metli. Marně jsem mu říkal, že rozdíl tady je a že navíc za nás hraje dnes Martin. Dlouho si to nedal vysvětlit. Uznal nižší úroveň až po svém druhém vítězství…
KK Konstruktiva C vs. SK START Praha C 6:10
Na utkání byla nominována čtveřice Helena, Vašek, Radek a novic Adam, který se se dvěma spoluhráči seznamoval vlastně až před zápasem. Na utkání jsem nebyl, tak jen pár poznámek vyplývajících ze zápisu a z pozdějších referencí. Začátek byl zajímavý. Deset minut před začátkem zápasu mi přišla zoufalá SMS od Vaška: Jsem totálně zasekaný v zácpě. Kolik je možné zpoždění?“ SMS jsem objevil až čtvrt hodiny po začátku, tak jsem rychle psal, že čekačka je 20 minut a ať zavolá Radkovi. Vzápětí mi přišla odpověď: Dobrý, už hrajeme. Tak buď zbytečně panikařil, nebo to vzal přes chodníky a parky. Po deblech 1:1, Helena s Vaškem prohráli ve třech setech, ale Radek s Adamem vyhráli. Pak to bylo stále zhruba střídavě. Adam prohrával a ostatní to jistili. Hrát za nový klub je vždy těžké. Pamatuji se na dobu, kdy do Startu přestoupila velká posila, Víťa Černý a v prvním utkání za nový klub v extralize neudělal ani bod. Stál pak za černým závěsem, co bývaly v hale na Střeláku, a dlouho nevylézal.
Na druhou stranu Adam udělal ten desátý, vítězný bod, A trochu předběhnu – od té doby už neprohrál. V dalším zápase si to vše vynahradil.