Tak nám to zase začalo. Áčko hrálo v úterý v Bohnicích, Béčko si po tuhéím boji poradilo s Nuslemi. Céčko mělo volno. Ale né díky rozlosování. Soupeři, kterými byli matematici z MFF UK, neměli lidi na to, aby v jeden den odehráli dvě utkání. Požádali nás o odklad, což však dle soutěžního řádu není možné. Tedy možné to je, ale důvod „nemáme lidi“ není důvodem k odkladu. Řekl jsem vedoucímu, ať se domluví s ředitelem soutěží, Mivojem. Ten je známý svým benevolentním přístupem a nezklamal ani tentokrát. Odklad povolil…
Slovan KST Bohnice A vs. SK START Praha A 9:9
Na zápase jsem nebyl, ale nějaké střípky lze dovodit z komunikace áčka na WhatsAppu. Bohničtí vloni sestoupili ze 3. Ligy a to v podstatě jen díky tomu, že poslední 4 zápasy v lize prokaučovali. Je otázkou jestli to tak chtěli (trochu to tak vypadalo) nebo to bylo dílo náhody. Podle mě sestoupit nemuseli, stačilo, aby ve všech posledních utkáních nastoupil jejich nejlepší hráč, Aleš Kézr.
Ten chyběl i v tomto utkání s námi. Ale nám zase chyběl Káfa a Martin. Kdo však nechyběl a v zápase bohnickým předvedl pořádný fičák, byl Sláďa se čtyřmi body! Po dvou bodech přidali Petr K. a Milan, Petr J. dal jeden, ale ten devátý.
Podle zpráv na WhatsAppu to byl jeden kompliment za druhým pro Dana (ten se zoufale bránil, ale platné mu to moc nebylo) a pak neustálé Petrovo (J.) sebeobviňování, že to zavinil on jedním bodem.
Zaznělo to v diskuzi a já to tvrdím také. To není sport jednotlivců, to je sport týmu. A jestli jeden hráč jednou udělá třeba i nulu a podruhé čtyři body, ale obě utkání povedou k úspěchu celku, tak je to perfektní! A remizovat na úvod s týmem, který vloni hrál ligu, je prostě dobrý výsledek. Příště udělá čtyřku Petr a Dan „vysedí vejce“. Doufám, že všem čtenářům je jasné, že ten příměr jsem použil záměrně, protože všichni víme, že aby Dan „vyseděl vejce“ se prostě stát nemůže. Takže jsem ho ani nemohl urazit.
Jediná věc, na které bych v áčku zapracoval, jsou debly. Vloni to bylo jiné. V Bohnicích dvakrát lehce 0:3 a trend, který jsem viděl v deblu v Interpoháru, pokračuje.
Těším se na pondělní domácí zápas s El Niněm! Niňo je silné a Zbyněk už avizoval sestavu: Láďa Plachých, Zdenda Remešů, Tomáš Počtů a Zbyňďa Špačků.
SK START Praha B vs. TJ Sokol Nusle Praha F 10:8
To bylo tedy zajímavé utkání! Honza včas dopředu hlásil služební cestu. Ale také hlásil, že bude dělat vše pro to, aby zápas stihnul. Jirka se také poprvé od dubna ohlásil s tím, že dorazí. Je tady však trochu komplikace, protože se přestěhoval do Kolína. Naštěstí jen do toho nad Labem. Rychlík mu startuje v 22:06 a do té doby musí stíhat zápasy. No jsem zvědavý, jak dlouho to vydrží. Tvrdí, že hrát bude a zatím nemám důvod mu nevěřit.
Patrik už od srpna vykřikuje, v jaké je formě a jak nabral fyzičku. No tedy nevím, ani jedno se nějak nepovedlo…
Na Patrikově prvním tréninku stačil, do té doby golf hrající, Vašek se svou hrou Patrika pěkně rozložit. Pak jsem si s ním zahrál já a v rámci Patrikova psychického zocelení, jsem mu dal náskok dvou setů. Bohužel Patrik za stavu 2:0 pro něj točil strany se slovy: „No jo, zase vedu 2:0, to určitě prohraju 2:3“. A jak řekl, tak udělal…
Ale na zápas slíbil dorazit, což splnil. Akorát tu formu si zapomněl přibalit. Asi to bylo tím, že přijel autem manželky. Formu si vozí fordíčkem.
Vzhledem k nejistotě návratu Honzy z Brna, jsem hledal nějaké další řešení. Martin nepřipadal v úvahu, protože byl na jihu Francie, Petra (K.) jsem si oslovit ani nedovolil, protože znám jeho názor na soutěže od 1. třídy níž – nechám si jeho pomoc, až poteče do bot.
Nakonec jsem se domluvil s Adamem, protože bydlí nedaleko herny. Ale ten zase musel odejít v osm hodin na nějakou akci.
Scénář vypadal prapodivně: nástup ve čtyřech, pak chvíli ve třech a nakonec zase ve čtyřech. Největší dilema bylo, zda využít čekačku, natahovat to a začít debly až skoro ve tři čtvrtě na osm s tím, že hned po nich půjde Adam pryč. Nebo hrát hned a Adam na áčku zkusí udělat bod. Nakonec vyhrála ta druhá varianta. Debl Jirka s Patrikem byl jasný, Martin to zkusil s Adamem. A vůbec to nebylo marné!! Výhody u tohoto nesehraného páru byla v tom, že Adam je zvyklý dost podávat forhendem, takže jsme se nepletli. Byl jsem bojovný, ale malinko skeptický vzhledem k tomu, že na druhé straně stál dobrý trávař. Jenže Adam má dobrý příjem a umí pinknout. Bylo z toho naše nečekané a důležité (vzhledem k vývoji) vítězství 3:1! Na vedlejším stole to také bylo naše vítězství, na jednu stranu očekávané, na druhou perně vybojované 3:2.
V první rundě si odbyl svoji premiéru za náš klub Adam, bohužel na mlaďocha nestačil. Patří mu však dík, že přišel, abychom nebyli ve třech a zařídil debl. Já nastoupil proti Svobodovi, kterého jsem už dost dlouho neporazil. Má na bekhendu trávu, ale hraje s ní podobně jako Dan – útočí a to mi moc nevyhovuje. Je fakt, že v deblu na mě zkusil dva servisy trávou, a když mu to pokaždé přilétlo zpět a spoluhráč ani nezareagoval, už trávu při servisu za celý debl nepoužil. Ale singl je prostě něco jiného.
Patrik celé září vykřikoval, jakou má fyzičku a jak všechny zmastí. Akorát to zapomněl říct také soupeřům. V první rundě prohrál a po výhře Jirky to bylo 3:3.
Honza se řítil ku Praze, byl jsem s ním ve spojení a doufal, že na pozici áčka po Adamovi, stihne druhou rundu. Nestihl, ale už byl někde v metru. Po druhé rundě stále nadějné – 5:5 i s tou kontumací. A začalo trochu divadlo. Vyšlo to tak, že Patrik a Jirka skončili svá utkání, přišlo wo a tak jsem je přesvědčil, že si musí (dle pravidel mohou) vzít „5 minut“. Po uběhnutí těchto pěti minut jsem ohlásil zápas a hráč má dle pravidel povinnost do 5 minut zahájit hru na stole. Tak jsme ušetřili 10 minut a soupeř už pyskoval. Jenže to už do šatny vbíhal udýchaný Honza.
Protože Jirka prohrál s trákařem, vedli soupeři do Honzova zápasu 7:5. Honza nastupoval absolutně nerozehraný, ale nervydrásající utkání zvládnul vyhrát 3:2. Před poslední rundou to bylo 7:7, když prohrál nečekaně Jirka a my tekli 7:8. Jenže Honza sice po boji, přesto zkušeně přehrál kamaráda Svobodu s trávou, já od porážky s tímto hráčem už neprohrál (!) a minimálně remíza byla tutová. O výhru šel bojovat do té doby nulový Patrik.
Vedl 2:0 a hrál dobře, jenže soupeř ve třetím setu změnil styl hry a set vyhrál. Samozřejmě, že mě hned napadly černé myšlenky ohledně Patrikovy libůstky: vedení 2:0, prohra 2:3. Raději jsem mu to nepřipomínal, protože jsem si vzpomněl na předsezónní trénink.
Odbočka. Patrik přišel na trénink se svým obligátním: „Mám úžasnou fyzičku, všechny vás porazím“. Nejdřív jsem mu vysvětlil, že fyzičkou nikoho neporazí, ta je dobrá jen k tomu, že nebude funět. Pak mu to vysvětlil Vašek beze slov: vyhrál 3:0 a Páťa začínal ztrácet půdu pod nohama. Definitivně ji ztratil se mnou. Vedl 2:0 na sety a při výměně stran povídá: „Hm, vedu 2:0, to už vidím, že zase prohraju 2:3“. Nevím proč si to říká, když tomu pak uvěří. Prohrál 3:2!
V tomto zápase si na evidentně ani nevzpomněl, protože 4. set zvládl na jedničku a nás posunul k celkovému vítězství 10:8. A je potřeba říci, že to je jako s áčkem. Že do posledního zápasu nebodoval? Udělal nejdůležitější bod a to si budou všichni pamatovat. Na moje tři body, k mé smůle, si nikdo nevzpomene…
SK START Praha C vs. VŠSK MFF Praha B 0:0
Utkání je odložené na 24. 10. 2016. Hrát se mělo v sestavě: Vašek, Radek, Ivo a Adam. Tuto sestavu měnit nebudu, pokud tedy budou všichni zdravotně v pořádku a nebudou jim bránit pracovní povinnosti.