Minulý týden odkládalo své utkání na žádost soupeře naše ačko. Tento týden se na naší žádost odkládaly zápasy C a D. Oba se hrály ve stejný den a proto nešlo nahradit hráče. Navíc to byly oba páteční termíny. Ve spojitosti s pondělním státním svátkem a prázdninami ve školách to bylo smrtící. V každém týmu by mohl vždy jeden hráč. Navíc céčko má už dva hráče dlouhodobě mimo ze zdravotních důvodů. Vzhledem k tomu, že céčko si domluvilo náhradní termín na týden volna, kdy se nehrály žádné soutěže, tak kompletuji kolo po 14 dnech (kromě déčka). Nebyl jsem ani na jednom zápase, takže zprávy z nich budou velmi strohé. Jen Dáša nezklamala a poslal mi opět malou reportáž.
SK START Praha A vs. SK OAZA Praha A 10:2
Soupeř dorazil se čtyřmi hráči, ale naše borce moc neprověřil. Jirka a Roman neprohráli, Dáša a Martin D. měli po jedné porážce. Je zajímavé sledovat to, čemu se říká „hra na hru“. Zatímco Dáše v první dvouhře prohrála velmi lehce s Řepíkem, který vůbec neměl problém s anťákem a bušil do Dášiných úderů ze všech možných a nemožných pozic, tak ten samý hráč vůbec nenašel hned v následující dvouhře recept na trochu neortodoxní hru Martina a prohrál možná ještě lehčeji! Dáša mi k zápasu poslal tyto postřehy:
Tak tedy se třemi leváky v jednom týmu jsem ještě nehrála a skoro bych řekla, že takto nastoupili asi jako jediní v republice. Ještě bychom mohli na jeden zápas postavit našeho předsedu a nechat se zapsat do knihy rekordů.
Při deblu jsem si ověřila, že se na mě opravdu „podepsala“ léta hraní deblu s Martinem B. a mám při čtyřhře mnohem lepší příjem servisu forhendem.
Při první dvouhře jsem hrála se soupeřem s výškou baskeťáka, který stejně jako v deblu hrál nesmírně tvrdé údery z obou stran, akorát, že teď mu chodily na stůl. Na takhle tvrdou hru jsem nevymyslela nic, co by fungovalo víc jak dva míčky. Vracení takových ran bylo spíš dílem náhody, soupeř byl prostě lepší. Hned po mě prohrál i Martin, který i když moc bojoval, tak mu vůbec nesedla hra soupeře.
No, a to bylo všechno, co soupeř uhrál. Kluci hráli moc dobře, Jirka jako obvykle, Roman hraje moc hezký pinčes, takový nenápadný, ale velmi jistý, variabilní.
Po zápase jsem konstatovala, že vlastně hrají tak dobře, že s tímhle soupeřem by dle mého vyhráli i ve třech, moje přítomnost byla v tomhle případě jen o té psychické podpoře, že člověk nepřijde na zápas s tím, že rovnou prohrává 0:5.
Já jsem se byl podívat na začátek zápasu a musel jsem připravit on-line zápis, protože někteří naši jedinci nevěděli, jak to připravit, ale vymlouvali se na to, že nemají brýle na blízko. Martin R. na zápas nemohl přijít – ten si brýličky nosí vždy. Odešel jsem na výborovou schůzi a přišel až ke konci zápasu. Na konci jsem se dozvěděl, že jeden ze soupeřů byl příliš hádavý a prudivý. Dáša o tom nechtěla psát s tím, že takovým lidem se nemá věnovat další pozornost. Asi jo.
SK START Praha B vs. TJ AVIA Čakovice D 10:1
Soupeř měl velké problémy s tím, aby na zápas postavil alespoň tři nutné hráče. Nakonec se to Mivojovi po velkých nervech podařilo. Tak Čakovice dorazili na Střelák ve třech, ale sestava nejspíš ani nebyla adekvátní 2. třídě a náš dosud suverénní tým soupeře velmi brzo poslal domů. Je dobře, že se odhodlal si „zablbnout“ u stolu i Pavel. Pokud by už do konce roku nehrál, ale já věřím, že si ještě zahraje, neposune nám soupisky na konci roku.
Slovan KST Bohnice I vs. SK START Praha C 1:10
Na novém termínu původně odloženého zápasu jsme se domluvili rychle a bez problémů. Dorazili jsme do Bohnic asi v dosud nejsilnější sestavě. Dan a Jirka P. jsou stále mimo kvůli hracím rukám, a tak to vypadalo na tři borce. Tajně jsem si myslel na Martina R., ale než jsem našel odvahu se ho zeptat (přeci jenom jsem nevěděl, jestli kmenový hráč 1.třídy překousne hraní v páté třídě), tak jsem náhodou mluvil s Milanem a ten zcela nečekaně kývl na můj nesmělý dotaz, jestli by nepomohl céčku. Takže kmenový hráč 2. třídy pozná, jak se hraje v pralese…
Podle výsledku a času to byl asi velice rychlý zápas. Milan měl dlouhou pauzu bez zápasu a potřebuje se rozehrát a získat jistotu. S ním v základu a s Jirkou, Radkem a Ivošem nešlo myslet na nic jiného, než na výhru. Ivo mi svědomitě poslal opět pár řádků s popisem vývoje zápasu:
Do Bohnic jsme jeli na Halloweenský match v sestavě Milan Šimáček, Radek Botek, Jirka Havel a já. Nevím, s čím dosud poslední tým domácích počítal, ale po příchodu Milana jim nálada poklesla. Sice byli rádi, že ho vidí, protože ho znají z dřívějška, ale přestali počítat i s remízou.
Ve čtyřhře jsme s Jirkou neztratili set, většina bodů soupeře byla dosažena mým rozpačitým příjmem. Jirka prakticky nezkazil balón, a tak jsme stihli ještě pár závěrečných míčů Milana s Radkem. Ti hráli proti silnější dvojici, ale vyhráli jen asi o minutu po nás.
K singlům: Moji zdatnější spoluhráči vše vyhráli, ztratili pouze jeden set, a to: Milan s Handlem, díky shovívavosti, Radek s cizincem Kilianem (neviděl jsem), Jirka s jejich nejlepším, Matunou, toho ale jinak doslova otrávil.
V první rundě jsem s oním Matunou prohrál na pět setů, byl lepší, on vyhrával liché sety, v sudých pak polevil a já přidal dost prasátek. Ve druhém kole jsem vrátil předloňskou porážku E. Handlovi, ve třech setech, s mírně dramatickým závěrem třetího, kdy jsem proměnil až pátý mečbol (12:10).
Celkově tedy 10:1, a po tři čtvrtě na devět jsme mohli jet domů.
Pro pamětníky: Tentokrát tam žádný jeřáb nepřekážel, asi už mají dostavěno.
Jojo, to si vzpomínám, jak jsme jeli ze zápasu v Bohnicích a jediná cesta z herny do civilizace byla obsazená velkým jeřábem, který přesouval nějaký velký náklad do rozestavěného domu. Museli jsme čekat 40 minut.
Milan měl životní premiéru v 5. třídě a poslal obsáhlé hlášení spoluhráčům z béčka. Vybral jsem pár postřehů:
„Jel jsem do Bohnic jednak proto, že potřebuju hrát a myslel jsem si, že tahle třída je tak akorát na to, abych si vyzkoušel nátlakovou ofenzívní hru, protože při sporadických trénincích s vámi se k ní nedostanu a jednak proto, že za soupeře hraje můj kamarád Erich Handl, který mě na tenhle nápad navedl“.
Následně zhodnotil svůj výkon a výkon soupeře. Měl plán co hrát a co si zkoušet, ale sešlo z toho z důvodu hry soupeřů. To že si nemohl zkoušet herní varianty nebylo dle jeho slov to nejhorší. Měl po zápase bolavé kotníky, které musel doma ledovat, protože, cituji:
„Mají tam Gerflor, který je jak lepidlo, nesklouzne ani o milimetr a nehraješ-li na špičkách, nehneš se ani o píď, aniž bys nezakopl. Měl jsem s tím fakt problém, asi jak jsem starej a úspornej s pohybem, tak si u nás na Startu pokluzuju jak na antuce při tenise a klasickej pérovací stolně-tenisovej pohyb jsem zapomněl“.
Nakonec mi slíbil, že si bez problémů za C zahraje, než budou fit Dan s Jirkou P. což je úžasná nabídka!
TJ Sokol Stodůlky H vs. SK START Praha D odloženo
Odložený zápas déčka stále nemá domluvený termín. Jednou to zhatil soupeřem nabízený začátek zápasu v 17 hodin, další termín byl dnem, kdy mohl snad jen jeden hráč. Déčko má personální problémy. I když je na soupisce napsáno 5 hráčů z céčka, tak se většinou dny kryjí, nebo někteří nezvládnou odehrát dva zápasy v týdnu. K dispozici je tak jen 6 hráčů, z toho Ali se ještě vůbec neozval a Vikas odjel do své domoviny a nevíme kdy se vrátí.